Populace bobra v ČR neustále roste

7. března 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Dvakrát se už člověku podařilo bobra zcela vyhubit, teď se snaží, aby v přírodě zůstal. Situace kolem výskytu bobrů v ČR rozebírá jihočeská mutace deníku.cz.

Od roku 2005, kdy v oblasti Železné Rudy zaznamenali pracovníci Správy NP a CHKO Šumava pobytové známky aktivity bobra evropského v západní části Šumavy, lze hovořit o trvalém osídlení Šumavy a projevy jeho aktivity se začaly postupně objevovat i na dalších místech. Pobytové známky nebo pozorování bobrů byly na Šumavě zaznamenány již v letech 1997 až 2000, ale vždy se jednalo o krátký a dočasný výskyt bez trvalého usazení. Platí to i pro oblast Vltavy, kde se bobři začali vyskytovat již v roce 2006.

Zda se v případě aktivity bobra u Lenory jedná o pár, nebo bobří rodinu s loňskými mláďaty, to si Jan Mokrý z oddělení monitoringu, koordinace a výzkumu Správy NP a CHKO Šumava zatím netroufá odhadnout. „V okolí Lenory se bobr vyskytuje pravděpodobně od roku 2011, v oblasti Horní Vltavice byly doloženy pobytové známky již v roce 2009. Ale zda se v tomto případě jedná o početnější rodinu s mláďaty nebo dospělý pár, který mláďata teprve mít bude, na to nemáme ještě dostatek informací,“ potvrdil Jan Mokrý s tím, že když lidé seberou bobrovi pokácený strom, dřív než odkouše drobnější větve a oloupe kůru, nutí ho tím k dalšímu kácení. Proto u Lenory kácí tak hodně.

Detailní monitoring výskytu bobra evropského na Šumavě se provádí od roku 2009 a zahrnoval pouze několik lokalit v okolí Alžbětína, Železné Rudy a Prášil v západní části a Pěkné v jižní části Šumavy. „Dnes odhadujeme počet lokalit v celém území národního parku a chráněné krajinné oblasti na plus minus patnáct lokalit, kde byly zaznamenány jeho pobytové známky. Na některých místech třeba strávil jen jednu zimu nebo jeden rok, pak zmizel a nemáme další informace, co se s ním stalo,“ doplnil Jan Mokrý s tím, že je možné předpokládat i možnost nelegálního odlovu.

Správa šumavského parku v současné době chystá ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) rozsáhlejší podrobnější monitoring bobra evropského na Šumavě. „Ještě před čtyřmi roky bylo míst výskytu jen několik, takže je zvládl projít jeden člověk během týdne. Ale jak roste početnost bobří populace, narůstá počet nově osídlených míst. Monitoring bobrů je vhodné provádět na podzim, kdy narůstá počet pokácených dřevin, které nelze přehlédnout. V tuto dobu se na Šumavě může vyskytovat již první sníh, který by vše zakryl, proto je nutné provést monitoring ve vhodnou dobu a v krátkém časovém intervalu. Jelikož se bude jednat o rozsáhlé území, bude zapotřebí účast většího počtu mapovatelů v terénu, kteří budou zaznamenávat pobytové známky bobra podél vodních toků. Podrobnosti se zatím dolaďují ve spolupráci s AOPK,“ vysvětluje Jan Mokrý.

Nakolik může bobr svou aktivitou působit problémy v okolní krajině, je dáno místem výskytu a záleží, jak jinak, i na úhlu pohledu, kterým jeho aktivitu člověk posuzuje. Jiné je to v hospodářské krajině, která dosahuje až na samou hranici vodního toku, jiné pak v území, jakým je národní park případně chráněná krajinná oblast. „V našem případě se jedná o velkoplošné chráněné území, které prioritně slouží k ochraně přírody a krajiny, takže tady je činnost bobra vnímána jako pozitivní. V zemědělské krajině ale může docházet ke střetům a škodám. Pokud si bobr na menším toku postaví hráz, aby zadržel vodu a mohl si udělat zásobu potravy na zimu, může voda rozlitá na zemědělské pozemky působit škody. Na druhou stranu to řeší příslušný zákon, podle kterého lze uplatňovat náhradu škody způsobenou chráněným druhem,“ upozornil Jan Mokrý.

Rozrůstání bobří populace do takové míry, že by začaly na Šumavě působit problémy, nastat sice může, nicméně není bez řešení. „Už s tím dokonce počítá i Ministerstvo životního prostředí ČR a spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny připravilo program péče o bobra. Ten má zabránit opětovnému vyhubení bobrů v České republice. To se v minulosti už dvakrát stalo, po prvním vyhubení byli bobři uměle odchováváni a následně vysazování, přesto došlo k jejich opětovnému vyhubení. Aby se situace neopakovala ve chvíli, kdy tento zvláště chráněný živočich má dostatek potravy a daří se mu u nás a má vhodné podmínky k množení ve volné přírodě, jsou navržena opatření, která jeho nežádoucí výskyt v určitých lokalitách řeší,“ naznačil Jan Mokrý.

Program péče o bobra evropského, který je mimochodem chráněným druhem nejen u nás, ale i v celé Evropě, dělí Českou republiku do tří zón. „Do první zóny spadají naturové oblasti zřízené právě za účelem ochrany bobra jak u nás, tak v Evropě podobně, jako byly zřízeny další naturové oblasti pro další druhy. V těchto oblastech by nemělo docházet k bourání bobřích hrází, jeho hradů a redukci stavu bobra. Zóna C zahrnuje podle provedených analýz především Jihočeský kraj, část Plzeňského kraje a Vysočiny a část Středočeského kraje. Jedná se o oblasti s velkou koncentrací rybníků. V těchto lokalitách je obava, že by bobři mohli narušovat hráze rybníků a v případě naplnění rybníků na maximum by mohlo dojít k narušení hrází a jejich protržení a s tím spojenému ohrožení obydlených oblastí. Proto je snaha zabránit průniku bobra do takových oblastí, nebo jejich migraci pozdržet natolik, aby se na to mohli rybníkáři připravit ať při stavbě nových, nebo při rekonstrukci původních hrází tak, aby zde bobr nemohl norovat. Krajní možností je na základě vydaného nařízení obecné povahy orgánem ochrany přírody, případě na základě výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, proti bobrům postupovat, vždy ale takový krok musí být zdůvodněný,“ upozornil Jan Mokrý.

Zbylé území pak spadá do zóny B, kde se musí posuzovat, zda bobr dělá velkou škodu a nelze se tomu vyhnout. V tomto území je možné opět na základě povolení vydaného orgánem ochrany přírody například zbourat hráz, odchytit bobra, případně jako krajní řešení i odstřel bobra.

Lepší přehled o ekologii bobra evropského na Šumavě by mohla přinést i telemetrie jednotlivých zvířat. Ta se sice na Šumavě v minulých letech již uskutečnila, ale v malém rozsahu, kdy se díky spolupráci s kolegy z České zemědělské univerzity v Praze prováděl odchyt bobrů. „Snažili jsme se jim dávat čip, ušní značky, případně vysílačku, abychom získali mnohem víc informací o populaci jako takové a chování bobrů v našem území,“ dodal Jan Mokrý.

Zdroj: www.denik.cz, (redakčně kráceno), ilustrační foto Povodí Moravy

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy