Polymerové obaly mohou chránit semena před nadbytkem i nedostatkem vody

17. března 2014 | Rubrika: Nápoje a voda v potravinách , Podnikání s vodou a zákony

řepka - 04

Výrazné kolísání teplot i v případě teplot nad nulou spolu s kolísáním přísunu vláhy činí znační potíže farmářů při stanovení optimální doby setí hospodářských plodin. Uvedená rizika ale lze, jak informuje server osel.cz. výrazně snížit.

Jde o možnost použít při výsevu semen sofistikovaný obal, který by klíčící rostlinku před nepřízní podmínek chránil. Podle zkušeností z pokusů v americké Minnesotě by přitom vyšší výnosy polymerem ošetřeného osiva pěstitelům měly přinést čistý zisk ve výši 7 – 17 dolarů na hektar. Na ústavech spadajících pod americkou obdobu našeho ministerstva zemědělství (USDA) testují klíčení obilek a semen chráněných zvláštním polymerem. Jde o látku, která svou strukturu a s ní i permeabilitu (propustnost pro vodu) změní po vystavení kritické teplotě.

Běžné optimum klíčení pšenice  je okolo deseti stupňů Celsia.  Polymer je ale „nastavený“ na dvanáct. Teprve pak se jeho „pláštěnka aktivuje a rozpadne“. Často bude tato vymoženost k ničemu a pro hospodáře jen zbytečným vícenákladem. Efekt přinese až v létech nejistých, kdy teplota připomíná houpačku a pro obilky je lepší, když je necháme žíznit o něco déle.

Z několikaletých testů vyplynulo, že se obalování semen polymerem vyplácí. Ověřování pokusů totiž prováděl ústav placený ministerstvem zemědělství z daní, což nenutí aktéry přibrušovat tužku a dělat něčemu reklamu jen proto, aby se náklady investorovi co nejdříve a za každou cenu začaly vracet. A protože jde o instituci zaměřenou na aplikovaný výzkum, není tu ani tlak publikovat za každou cenu. Z veřejně dostupných dat ale není známo složení účinného polymeru. Podle dřívějších prací by mohlo jít o polyakrylamid nebo polyakrylát, zřejmě v kombinaci s kopolymerem škrobu. Potřeba polymeru na ošetření jednoho kilogramu osiva má být třicet gramů, u sóji jen dvacet gramů. Důležité je, že lze osivo souběžně s polymerem i klasicky „mořit“.

Zemědělcům takto ošetřené semeno „přidává čas“.  Mohou totiž vyjet do pole zasít dříve. U obilovin toto ošetření v rizikové situaci zpožduje klíčení zhruba o 6 dnů. Důležité je, že v pokusech nepozorovali zhoršení vzcházení porostu. A že osivo si po všech těch ošetřovacích frajkumštech, které s ním prováděli proti plísním, škůdcům a nově tedy i chladu, si i zabalené do polymerové pláštěnky zachovává klíčivost nad 98 %. Osivo vzchází rovnoměrně, takže vyrovnaně dozrává, což přeneseno do praxe, dělá chléb chutnější. Vadit nemá ani opakované používání této vymoženosti na stále stejných pozemcích. Čistý zisk farmáře by měl u obilovin činit okolo sedmi dolarů na hektar a u sóji 17 dolarů. V běhu jsou další testy, které prověřují, zda výhody platí pro všechny odrůdy.

Zdroj: www.osel.cz, (redakčně kráceno), primární zdroj: Agronomy Journal, Journal of Agricultural and Applied Economics, and Field Crops Research, ilustrační foto Naše voda (Nina Havlová)

Související rubriky: Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka