Poldry by měly být stavbami veřejného zájmu

13. září 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Přehrady a vodní díla

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Zadržet více vody v krajině a vytvářet takzvané suché poldry a vodní nádrže s retenčními prostory chce ministerstvo zemědělství v rámci třetí etapy protipovodňových opatření. Připomínají to Haló noviny.

Jednou z priorit by mělo být přitom podle ministerstva budování poldrů. Ty jsou přijatelné i pro ochranu přírody, jejich vznik však může narazit na majetkoprávní vztahy a nesouhlas majitelů pozemků. „Obvykle nesouhlasí majitelé pozemků se zřízením takovýchto suchých poldrů nebo nádrží. Je potřeba, aby se tato opatření dala do územních plánů,“ řekl Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství. I proto hodlá ministerstvo prosadit poldry do zákona jako stavbu veřejného zájmu. Podle Punčocháře by tak bylo pozemky možné vyvlastnit. »Myslím si, že by bylo daleko lepší, kdyby se úředníci dohodli s majiteli vhodných pozemků. Právě tyto pozemky by byly určitým způsobem obhospodařované, aby bylo možné je jako poldry čas od času využít, a ne je násilím vyvlastnit,« reagoval hydrobiolog Michal Pop. V těchto oblastech by se ale podle něj muselo začít jinak hospodařit.

Poldry jsou úložiště vody, jež slouží k protipovodňové ochraně na horním toku řek a potoků, tedy tam, kde povodňová vlna vzniká. Plocha poldru bývá zemědělsky využívána jako travní porost nebo je ponechána jako mokřad. Měly by vznikat tam, kde není zástavba a kde se umožní vodě dostatečný rozliv.

Aktuálně navrhuje ministerstvo zemědělství vytvořit poldr Kutřín na řece Krounce za 383 milionů korun, poldr Plotiště na říčce Melounka za 110 milionů v Povodí Labe a poldr Sobotín na řece Merta v Povodí Moravy za 130 milionů. Další z možností, jak snížit při povodních přítok vody do Berounky a tím i průtok vody ve Vltavě, je regulace Klabavy. Jde o lokalitu Amerika v prostorách vojenského újezdu Brdy. Její vznik ale podle Punčocháře už třikrát odmítlo ministerstvo obrany kvůli významným rybám, které v oblasti žijí.  K retenci vody přispívají i rybníky, těch je však v ČR o dvě třetiny méně než v 18. století. Většina je navíc zabahněna, takže retence je nízká.

Dosud se prevence před záplavami zaměřovala na stavby protipovodňové ochrany a bezpečnost vodních děl při povodni. Na předchozí druhou etapu, která trvala od roku 2007 do letošního roku, ministerstvo vyhradilo téměř 12 miliard korun. Dalším problémem odborníků je, že se obce častěji přiklánějí k technickému upravování vodních toků než přírodnímu přístupu. Tím se zhoršuje například samočištění koryt a stav ekosystémů okolo řek a potoků včetně rybích společenstev.

Zdroj: Haló noviny, foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství