Podle klimatologů se v budoucnosti v ČR sníží zdroje vody o 25 procent

24. března 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

flájský kanál - IMGP3787

Zřejmě i díky existenci Světového dne vody se tématem vodního hospodářství v ČR zabývají i některé blogy. Autorem toho následujícího je Ivan Hošek a v plné verzi si jej můžete přečíst na webu neviditelnypes.cz.Česko patří k nejvyprahlejším zemím Evropské unie. Podle průzkumu celosvětově působící organizace Aquastat mají nižší zásoby podzemní vody na jednoho obyvatele jen Litva, Belgie, Kypr, Lucembursko a Malta. Podle odborníků za to může změna klimatu, dříve byly vodní srážky rovnoměrné v průběhu celého roku, teď jsou častější přívalové, místní deště, které se nestačí vsáknout do půdy v krajině a voda většinou bez užitku povrchově odteče. Podzemní vody se tak nestačí naplnit. Nebude sice významná změna celkové bilance srážek, lze ale očekávat změnu jejich časového rozložení. Zvýšený odtok během mírných zim a jarního období a letní bezesrážková období a zvýšený výskyt střídání extrémních jevů: povodní, přívalových dešťů, sucha, vichřice a tepla, které ovlivní dostatečnost a dostupnost vodních zdrojů včetně jejich jakosti.

Na podzemní vodu je přitom odkázána podle odhadů přibližně polovina obyvatel Česka. Její tenčící se zásoby už teď působí problémy v některých částech země, například na Rakovnicku nebo v okolí Hradce Králové. V jarních měsících se potýkáme s tím, že naše vodní rezervy jsou skoro nulové. Ve většině zemědělských oblastí se v ornicové vrstvě půdy blíží využitelná vodní kapacita k takzvanému bodu vadnutí. Málo vody v půdě je například v Polabí, ve východních Čechách nebo na jižní Moravě.

Podle klimatologů se navíc blíží sušší roky, které mají zásoby ještě ztenčit. Je všeobecně známá skutečnost o naprosté závislosti našich vodních zdrojů na atmosférických srážkách a rozkolísanosti srážko-odtokového režimu. V důsledku změny klimatu se předpokládá další zvýšení této rozkolísanosti vedoucí k poklesu kapacity stávajících zdrojů povrchové i podzemní vody v Česku v blízké době až o 25 procent.

Navíc každý den zmizí z české krajiny několik desítek hektarů půdy. Postaví se na nich satelitní městečka, hypermarkety, obrovské velkosklady, vše navíc s ohromnými parkovišti. Jen v letech 2000 až 2006 se zastavěla = vybetonovala krajina o rozloze 36 tisíc fotbalových hřišť. Jen vloni od ledna do září se v Česku postavilo takřka 220 tisíc metrů čtverečních nových skladů a průmyslových areálů, víc než za celý rok 2012. A to v té době ještě nebyly dokončeny některé další ohromné stavby, povětšinou nevýrobního charakteru, a uvažuje se stále o dalších. Od roku 1927 ubylo z Česka celkem 851 tisíc hektarů zemědělské půdy (= 8 510 km čtverečních), tedy více než pětina, z toho polovina je pokryta zcela nepropustnými povrchy. Nebývalou akceleraci dostalo betonování krajiny na počátku devadesátých let. Podle poslední zprávy o stavu životního prostředí klesl mezi lety 2000 a 2010 podíl nefragmentované krajiny z 68,6 procent na 63,4 procent. Pokud toto tempo vydrží, v roce 2040 spadne toto číslo až na 53 procent. A tak nevratnými změnami krajiny ročně zmizí 50 km čtverečních „zelené plochy“ v Česku. V letech 2007 až 2012 do protipovodňových opatření investovalo zhruba 14 miliard korun, které by měly pomoci při ochraně měst a obcí před velkou vodou. Přibližně 10 miliard korun šlo na prevenci před povodněmi, 4 miliardy byly určeny na rekonstrukci rybníků, výstavbu vodních nádrží a na pozemkové úpravy, většinou se jednalo jen o poldry a hráze. Škody, které v Česku jen v letech 1997 až 2010 způsobily povodně, se odhadují na 160 miliard korun. Nejhorší byla velká voda z roku 2002, která zanechala ničivé následky za 70 miliard korun. Až znovu přijdou velké povodně nebo sucho, budeme si opět vykládat, jak je zapotřebí lépe zadržovat vodu v krajině. Připomeňme si jednoduchý fyzikální jev, že do betonu se voda nevsákne.

Pokud tedy budeme chtít předejít v budoucnosti vodní krizi v Česku, v zemi s geografickým umístěním na takzvané střeše Evropy, kdy k nám nepřitéká žádná vodnatá řeka, naopak u nás se řeky jen rodí a odvádějí okamžitou přebytečnou vodu z našeho území do tří moří a tento stav způsobuje velké až mnohonásobné kolísání přirozeného průtoku v řekách, je moudré již nyní zasáhnout.

Zdroj: www. neviditelnypes.cz (redakčně kráceno) ilustrační foro Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace