V Plzeňském kraji mají čistírnu vod všechny obce nad 2000 lidí

Aktualizováno 23. května 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Vodovody a kanalizace

COV-Ricany

V Plzeňském kraji mají všechny obce a aglomerace nad 2000 obyvatel vyřešeno centrální čištění odpadních vod a obnovu kanalizace. Některé ještě připojují své okrajové části na centrální čistírnu odpadních vod (ČOV).

Čistírny a novou splaškovou kanalizaci budují také menší sídla a infrastruktura se postupně vylepšuje. U sídel do 500 obyvatel je na individuálním posouzení, jak odpadní vody řešit, řekli ČTK mluvčí kraje Alena Marešová a vedoucí krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal.

Podle směrnice EU musí mít ČOV všechny obce nad 2000 obyvatel. „Kraj nemá informace, že by nějaká obec platila pokuty za nesplnění směrnice. Ty by udělovala inspekce životního prostředí,“ řekla mluvčí. Podle Plíhala mohou obce žádat o podporu na ČOV z různých programů – z ministerstva zemědělství, operačního programu Životní prostředí i od krajů. Plzeňský kraj letos vyčlenil 49 milionů Kč.

Podle ředitele Státního fondu životního prostředí Petra Valdmana je za naplňování směrnice o čištění vod odpovědné ministerstvo zemědělství. „Byla implementována do zákona o vodovodech a kanalizacích, podle něhož musí mít všechny obce nad 2000 občanů vyřešeno odkanalizování odpadních vod. A řeší se s Evropskou komisí, nakolik to ČR splnila ve všech aglomeracích,“ řekl minulý čtvrtek v Plzni.

Dobřív na Rokycansku s 1300 obyvateli podle starosty Jiřího Ondřejíčka nepatří do seznamu obcí, které musí mít ČOV. Některé části jí ještě zbývá odkanalizovat. „Malé obce by měly spíše využít domácí čistírny, na něž existuje národní dotační program,“ řekli Ondřejíček a předseda Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje a starosta Hrádku Jaroslav Perlík. Přijetím větších dotací by se podle něj dostaly do nepříjemné situace, že jim bude ministerstvo financí stanovovat vyšší stočné. Hrádek dodělal třetí etapu ČOV za vlastní peníze a přebudoval ji za 16 milionů Kč bez dotace. „Mohli jsme o ně požádat, ale nechtěli jsme, protože pak by lidé místo 22 korun platili za stočné třeba 40 Kč,“ řekl.

Pod Dobřív patří třeba osada Pavlovsko s 200 obyvateli. „A když si vezmu, kolik by stálo všechno svést a opravit všechny rozbité cesty, tak nevím, kolik by to pak vyšlo na jednoho,“ uvedl Ondřejíček. Problémem také je, že roury v malých obcích musí jít po spoustě soukromých pozemků, na něž je velkou komplikací se dostat.

Problémem domácích čistíren je podle Ondřejíčka fakt, že řada z nich už léta nefunguje. Navíc se v ní nesmí používat louhy a některé prací prášky, protože by se zničily bakterie. „Ale pro malé vesnice do 500 obyvatel je to řešení,“ uvedl Perlík.

„Sankce kvůli tomu, že nemáme všechny obce odkanalizovány, zatím nehrozí. Ale my na tom logicky musíme pracovat, protože těch obcí, které to stále nemají vyřešené, je poměrně velký počet a dělá nám to problémy z hlediska monitoringu čistoty vod i zemědělcům z hlediska nitrátové směrnice,“ uvedl v Plzni ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj jde o stovky obcí. „Potřebnost u obcí do 1000 obyvatel z hlediska chybějící vodohospodářské infrastruktury je odhadovaná na 53 miliard Kč, především to jsou dnes malé obce,“ uvedl. Jeho resort podporuje národním dotačním titulem obce do 1000 obyvatel a místní části. „Letos dáváme na vodovody, kanalizace a ČOV přes čtyři miliardy korun,“ uvedl. Sídla nad 1000 lidí se hlásí do operačního programu Životní prostředí.

Podle předsedy Svazu měst a obcí ČR Františka Lukla je jedním z důvodů prosazování vyššího procenta daní pro obce právě to, aby měly víc peněz na ČOV a kanalizaci. Svaz chce dále po vládě více národních zdrojů a převod peněz z nečerpaných fondů EU do oblastí, kde je převis.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Vodovody a kanalizace