Plány na stavbu přehrad prý brzdí rozvoj desítek obcí

29. října 2014 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Přehrady a vodní díla

povodeň 1997 Heřminovy

Vize na zbudování 65 přehrad znamená pro obce na seznamu nemalé potíže: omezena je nová výstavba, investice i rozvoj průmyslu. Uvedla to ve své reportáži zpravodajská televize ČT 24.

Lokality pro případné zbudování vodních nádrží uvádí tzv. generel z roku 2011. Pětašedesát míst, která mohou v budoucnu zmizet pod vodou. Lokality vytipované pro stavbu přehrad a nádrží uvádí společný dokument ministerstev zemědělství a životního prostředí z roku 2011. Na listině jsou i Rudlice. Malá obec na Znojemsku leží v blízkosti řeky Jevišovky. V rámci lokality nazvané Plaveč je možné, že do budoucna zmizí část obce pod vodou. „Zaplaví nám to kompletně celou spodní část Rudlic, nějakých 12 usedlostí včetně dvou historických mlýnů,“ popsal místostarosta Rudlic Bohuslav Klouda mladší.

Radnice vyhlásila anketu, z 57 odevzdaných lístků se pro přehradu vyslovily jen tři. „Svolali jsme jednání, ministerstvo tam předneslo svoje, ale řeklo, že je to jejich zájem. Přitom kolem sebe máme už teď dvě přehrady,“ dodal Klouda.

Ministerstvo obce uklidňuje. Nejde o seznam plánovaných staveb, ale o lokality, které jsou vytipované jen pro případ, že budou přehrady skutečně potřeba. „Lokality jsou určeny možnou budoucí výstavbu přehradních nádrží za situace, kdy nebudou stávající vodní zdroje stačit potřebám národního hospodářství – třeba následkem změny klimatu, lokálního sucha či zvýšené spotřeby vody,“ vysvětlil Radek Melichar z odboru komunikace ministerstva zemědělství.

„Většinou se mluví o výstavbě nádrží až za několik desetiletí,“ ujistila i mluvčí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková. Nejedná se tedy o plánování stavby konkrétních přehrad v konkrétním termínu, ale pouze vytvoření územního limitu. Podle vodního zákona je totiž generel závazným podkladem pro územní rozhodování. Limity tak znemožňují například výstavbu významné infrastruktury, jako jsou důležité silnice, tunely a železnice, stavbu průmyslových a energetických zařízení – plynovody, transformátory a podobné stavby – či souvislou bytovou zástavbu. Laicky řečeno cokoliv, co by nebylo možné v případě budoucí stavby přehrady jednoduše odstranit.

Navzdory ujišťování, že lokalitám bezprostřední zatopení nehrozí, se místní bojí, že je jejich obec kvůli limitům odsouzena k pomalému zániku. „Obecně lze konstatovat, že v sedmi případech obyvatelé dotčených obcí „územní hájení“ odmítají s odkazem na omezení rozvoje obcí, změnu krajiny a svoje majetkové zájmy. K tomu přistupují také námitky ochránců přírody. Striktní odpor se projevuje především v případě přehrady Nové Heřminovy,“ připustil Melichar. Podle něj je ale zmíněná nádrž zásadní a měla by před záplavami ochránit obce podél toku Opavy včetně měst Krnov a Opava.

Právě Nové Heřminovy v povodí Horní Opavy už zcela jistě vzniknou. „Kromě nich je v současné době připravována i výstavba poldru Mělčany na vodním toku Dědiny. Zahájení výstavby lze v těchto případech předpokládat během tří až čtyř let, čemuž předcházela téměř desetiletá příprava,“ potvrdil nejbližší plány vodohospodářů Melichar.

Zdroj: www.ceskatelevize.cz., ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (dokument -následky povodní v Nových Heřminovech v roce 1997)

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka