Petr Kubala: V naší zemi končí vodní blahobyt

21. června 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Petr Kubala

V projektu „Týden vody“ Českého rozhlasu se středočeské regionální vysílání věnovalo hodnocení rizik sucha a opatření vůči němu v rozhovoru s generálním ředitelem státního podniku Povodí Vltavy Petrem Kubalou. Rozhovor vám přinášíme v původním znění:

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

Hezký den. Posloucháte Český rozhlas Region. Začíná další vydání pořadu K věci. Naším dnešním hostem je generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Dobrý den. Vítejte u nás.

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

Dobrý den.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

Včera začal ve vysílání všech stanic Českého rozhlasu Týden vody, celý týden budeme mluvit o vodě a o tom, že podle odborníků u nás pomalu končí období takzvaného vodního blahobytu. Pane řediteli, co je to ten vodní blahobyt, o který tedy podle některých vašich kolegů možná i podle vás, začínáme přicházet?

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

Sám to rád používám ten pojem, že možná končí období vodního blahobytu, i když musím říct, že žádná definice přesná, která by nám to specifikovala, není. Ale když se podíváme, máme spoustu pohádek, které jsme četli, nebo byly nám čteny všem a myslím si, že blahobyt je něco, co poznáme, že byl blahobyt až ve chvíli, kdy nám to chybí. A klasická ukázka je v podstatě třeba pohádka Sůl nad zlato. Myslím, že analogie s vodou je tam úplně přesná.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

To znamená, máme vody tolik, že vlastně neřešíme, jestli jí máme nebo nemáme.

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

Přesně tak.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

A to je vodní blahobyt?

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

Na to, že všichni jsme automaticky vnímáme to, že nedostatek vody nikdy nepociťujeme, jelikož jsou pro nás téměř automaticky zajišťovány veškeré účely, veškeré nároky na tu vodu, které jsou, ať se to týká chlazení elektráren, ať se to týká topné sezony, vytápění, ať se to týká případných  závlah, že jo, pro, ale hlavně, co se týká spotřeby pitné vody. A když si vezmete, že jedno spláchnutí na toaletě, a to je takový myslím docela vhodný příměr k tomu, je denní spotřeba vody v některých rozvojových zemích, tak si myslím, že to už samo o sobě něco ukazuje. Ale myslím si, že opravdu poznáme, co to byl ten blahobyt až když ho mít nebudeme.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

Kdy to přijde? Opravdu přestává vodní blahobyt?

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

Já si myslím, že můžeme říct, že to přichází. Samozřejmě ono to nebude skokem ze dne na den, ale právě o to je to horší, že to je takové plíživé. A to znamená, že potom ve chvíli, kdy to máme řešit a kdy máme připravovat určitá opatření, abysme se tomu mohli nějakým způsobem bránit, tak tím, jak je to plíživé, tak se většinou objeví něco, co je aktuálně v tu chvíli důležitější a začnou se řešit věci jiné a k tomuto se vracíme anebo se ty věci potom hůře prosazují. Takže myslím si, že začíná nám konec vodního blahobytu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

Říkáte plíživé. Jak dlouho se bude plížit, než to opravdu poznáme? Máte nějaké predikce, máte nějaké studie, které by označovaly rok, za 5 let, za 10 let, za 20 let, kdy ten problém opravdu do České republiky přijde?

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

No těch studií je, je mnoho samozřejmě a ani bych tady nechtěl teďka vést nějakou diskusi na pojem přímo klimatická změna. Ono stačí jenom to, že v podstatě ta situace u nás je taková, kdy všichni víme ze základní školy, že veškerá voda od nás odtéká. Na druhé straně i podle těch posledních výzkumů, které jsou, tak to, co už nás naprší ta voda, kterou tady na území naší republiky máme, tak je v podstatě neustále konstantní, ale výrazně se mění to rozložení těch srážek a období sucha, takže se potom dostáváme do té situace, kdy ne všechny regiony dokážou překlenout to období sucha, protože zrovna v těch regionech  není nějaká zásoba té vody, a to hovořím jak o vodách povrchových, tak o vodách podzemních. Takže celkový objem je v dané chvíli stejný, ale díky tomu rozložení a díky narůstání té extremicity, že máme častější řeknu přívalové povodně a delší období sucha a neustále se nám tohle střídá velmi intenzivněji, tak se musíme potom naučit pracovat taky s tím, že tu vodu, kterou nám dají ty povodně, bychom měli umět někde zachytit a následně s ní nakládat.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala je dnešním hostem pořadu K věci Českého rozhlasu Region. Když jsme plánovali Týden vody Českého rozhlasu, což bylo před x měsíci, tak jsme samozřejmě netušili, jaká přesně bude situace teď v tom týdnu, kdy nastal. Sucho je v současné době. Máte nějaké statistické údaje, jak to v tuto chvíli vypadá, jak jsou naplněné řeky, vodní nádrže, jak jsme na tom teď?

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

No musím říct, že shodou okolností dneska jsme vydali v rámci našeho podniku první informační zprávu věnovanou suchu. To znamená, že jsou tam shrnuty veškeré informace o průtocích na vodních tocích, o naplnění přesně těch nádrží a tak dál. Když se podíváme, sedíme ve studiu v Praze, tak jenom pro příklad, dnešní průtok Vltavy v Praze je 49 kubíků vteřinových. A pokud bysme si vzali průměrnou hodnotu, která je obvyklá pro červen z dlouhodobých hodnot, tak je to 130 kubíků vteřinových. Čili vidíte, jaký je tam rozdíl. Když se podíváme na nádrže. Nádrže máme v podstatě všechny naplněné, troufám si říct dostatečně naplněné, zejména ty vodárenské nádrže, takže tam, kde dochází k zásobování obyvatelstva pitnou vodou z těchto nádrží, tak zatím nehrozí žádná omezení, nebo něco tragického. Ale samozřejmě ty dopady mohou být a zřejmě budou, protože si myslím, že i v tom letošním roce nám to období sucha teď právě nastupuje, tak bude na těch vodních tocích, kde není možné dotovat ty průtoky právě z jakýchkoliv jiných nádrží, vodních děl a tak dál, a to si myslím, že může být problém, protože těch oblastí, které jsou dlouhodobě suché v rámci celého území naší republiky, tak je několik a myslím si, že tam se ten nedostatek vody nebo to sucho bude projevovat i v letošním roce.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

Když se konkrétně podíváme na území Prahy a středních Čech, kde je ta situace nejhorší?

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

Na území středních Čech je ta situace zcela jednoznačně nejhorší na Rakovnicku, je to povodí Rakovnického potoka a je to dlouhodobě jedno z nejsušších oblastí v celé České republice. Musím říct, že ho můžeme zařadit za území jižní Moravy a Dolního Polabí, kde se vyskytuje to sucho také velmi intenzivně. A vzhledem k určitým podmínkám, jak klimatologickým, tak i hydrogeologickým a hydrologickým je prostě povodí Rakovnického potoka dlouhodobě území, které je postihováno suchem.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

My jsme mluvili obecně o vodním blahobytu, o tom, jak by vypadal jeho konec, teď jsme mluvili konkrétně o situaci k dnešnímu dni. Co se dá dělat o budoucna pro to, aby ten problém za 5, za 10, za 15 let nebyl?

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

No já si myslím, že první krok, který se podařil, tak to bylo, když ministr zemědělství Jurečka a ministr životního prostředí Brabec založili meziresortní pracovní skupinu zaměřenou na řešení problematiky sucha. V současné době se finalizuje dokument, který bude předložen vládě České republiky a je to koncepce, která právě má řešit dopady sucha a navrhovat určitá opatření, teď nemyslím opatření, která by se realizovaly ze dne na den, ale i dlouhodobá, systémová k tomu, jak tomu čelit. Druhá věc, která je v tomto myslím velmi důležitá, je to, že probíhá nám i legislativní úprava. Je to novela vodního zákona, kdy probíhají práce na zcela nové hlavě, která v tom zákoně bude, která se zabývá suchem. Čili analogie, jak máme hlavu, která samostatně řeší povodně, tak bude řešit sucho.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

A co konkrétně tam bude řešit, co konkrétně tam bude napsáno?

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

Ten problém není analogický, že jo, samozřejmě, že s těmi povodněmi „umíme pracovat lépe“, ale co se týká toho sucha, tak právě je nutné i stanovit legislativně ta opatření, jak postupovat právě v období zejména nedostatku vody, kdo bude mít jaké kompetence, jak třeba přistupovat k tomu, když bude nutné omezit některé odběry. A tak dál. Teď to řešíme na základě rozhodování konkrétních vodoprávních úřadů a v podstatě, když jsme to zažili v roce 2015, tak nastaly třeba i paradoxní situace, že byly omezeny odběry tam, kde zrovna probíhaly závlahy pro výrobu zemědělských produktů nějaké zeleniny a bylo to zrovna v tom rozhodném období týdne, kdy úroda dozrávala a paradoxně došlo k omezení. A víme, že třeba, co je důležité, důležité je mít na paměti, aby ta omezení probíhala tak, že jako poslední by měly být omezeny odběry pro zásobování pitnou vodou, jako předposlední případně odběry pro energetiku, a jako předpředposlední odběry pro závlahy. Pak už ta hierarchie trochu jiná, záleží samozřejmě na místních konkrétních podmínkách, takže to nejde úplně stanovit, ale je potřeba mít nejen tyto věci samozřejmě zakotveny právě legislativně tak, aby potom mohlo být postupováno účelně a zcela jednoznačně.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

Ale tohle řeší až ty následky, když už tedy to sucho je, když vodu nebudeme mít. Jsou nějaká opatření, která se dají udělat a z vašeho pohledu by se měly udělat, aby se tomu suchu předcházelo? Například je řešením to, že začneme stavět nějaké nové nádrže, nové rybníky, něco takového?

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

Zcela jednoznačně je řešení to, že musíme zdokonalit a zabezpečit retenci vody v krajině. To alfa a omega celého tohoto procesu a to znamená, že je nutné změnit způsob obhospodařování zemědělské půdy. Je potřeba zamezit erozi, je potřeba více využívat nástroj pozemkových úprav, měli bysme obnovovat, případně budovat nové rybníky, měli bysme budovat mokřady, je vhodné tam, kde se to dá, revitalizovat vodní toky. To je myslím ten základ a to jsou ty dopady pozitivní, které jsou zejména pro přírodu jako takovou. Pak je ta druhá věc, kdy je nutné se zamyslet nad tím, zda máme dostatek vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou a právě pro uspokojení těch vlastních potřeb člověka. A k tom nám slouží kromě lokalit, kde je možné zásobovat výhradně ze zdrojů podzemních a teď podzemních vod myslím ty hlubinné zdroje, tak zda máme dostatek vody právě pro tyto účely. Těch územích, kde se zjistí, že té vody je nedostatek, tak bude nutné výhledově i vybudovat nějakou takovou nádrž.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

Kdy a kde, když budeme konkrétní, ve středních Čechách?

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

No tak pokud jsme v těch středních Čechách, tak tady už jsme v té situaci, kdy probíhá práce na realizaci dvou vodních nádržích, patří to teda mezi ty menší, nejsou to přehrady typu Slap, Orlík a Lipna a tak dál, ale je to na Rakovnickém a Kolešovickém potoce a jsou to lokality Senomaty a Šanov, jsou to dvě nádrže, každá o objemu nějakých 0,6 milionu kubíků, hráz vysoká se předpokládá zhruba do 15 metrů a jsou to nádrže, které se tam teď připravují k realizaci na základě dlouhodobé studie, kterou dělal pan kolega Kašpárek z Výzkumného ústavu vodohospodářského, kdy právě z toho důvodu, že ta lokalita je již dlouhodobě postihována suchem, tak jsme hledali nějaké opatření právě spolu s Výzkumným ústavem vodohospodářským a Zemědělským svazem na Rakovnicku.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

Ty dvě nádrže, kdy budou hotové?

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

Mohly bysme zahájit jejich výstavbu zhruba do tří let. Předpokládáme, že do konce roku 2018 bysme mohli získat územní rozhodnutí, takže hovořím v tomto případě o relativně krátkém horizontu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

A my jsme mluvili o opatřeních, když už té vody bude nedostatek, o opatřeních, která jsou spíš na straně vlády, na straně Povodí Vltavy a tak dále. Může tomu, aby vodní blahobyt vydržel co nejdéle, pomoci každý z nás, pomůže třeba to, když skutečně doma vodou budeme šetřit?

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

To je složitá otázka, protože známe ten takzvaný „vodárenský efekt“, čím víc budu šetřit, tím budu mít vodu dražší.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

Právě proto se ptám.

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

To je zcela jednoznačný. To je právě dáno tím, že v tuto chvíli je na snaze i vůbec otázka způsobu financování vodního hospodářství jako takového a každá úspora mi vlastně rozevírá nůžky a generuje mi zdražení. Nicméně samozřejmě, že pokud zůstaneme na platformě sucha a nedostatku vody, tak každý tomu napomůže zaprvé tím, jak říkáte, a to je teď bez ohledu na cenu vody, to, že nebude tou vodou plýtvat. Jsou-li potom nějaká opatření limitující, která budou vyhlášena v případě toho sucha, tak je potřeba dodržovat a řídit se jimi.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

Říká dnešní host pořadu K věci Českého rozhlasu Region generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Díky, že jste byl tady u nás a zase někdy na viděnou, na slyšenou.

Petr KUBALA, generální ředitel, Povodí Vltavy

Já vám děkuji za pozvání a nezapomeňme – bez vody to nepůjde.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor

Od mikrofonu se loučí i Tomáš Pancíř

Zdroj: Český rozhlas, foto (Petr Kubala) Naše voda – Nina Havlová

 

 

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace