Málokdo o tom hodlá veřejně mluvit, ale je to již mnohokrát potvrzená pravda: Země EU zbytečně utrácí miliardy eur, protože musí dodržovat nevyhovující evropskou legislativu týkající se v minulosti stanovených parametrů čistoty vod.

Konkrétně jde o dodržení maximálního přípustného limitu 10 miligramů dusičnanů na litr celkového dusíku, který je závazný pro všechny čistírny vod zajišťující čistotu vod pro 100 000 ekvivalentních obyvtel –tedy pro všechny větší čistírny. Současné vědecké a výzkumné poznatky přitom jednoznačně konstatují: Problémem čistoty vod nejsou dusičnany, ale dusík a fosfor. Naopak dusičnany přítomné ve vodě jsou přínosem pro vodní mikroflóru, vegetaci a ryby, neboť jsou zdrojem kyslíku v období, kdy je ho ve vodě nedostatek. K tomu dochází především v teplejším období roku, a obecně vždy, kdy díky zvýšené teplotě dochází ve vodě ke zvýšení rizika anaerobních (bezkyslíkových) stavů.

Jak je to možné? Již ze školních škamen by si měla většina populace pamatovat, že rostliny, i ty vodní, fungují přes den na principu fotosyntézy, což v praxi znamená, že z vody spotřebovávají uhlík a naopak do něj uvolňují kyslík. V noci je tomu naopak, takže kyslík z vody naopak využívají a do vody vypouštějí odpadní látky. Tím dochází ve vodě ke vzniku anaerobních stavů. Pokud je ale ve vodě přítomný dusičnan, slouží jako náhradní zdroj kyslíku, protože organismy ve vodě dokáží z dusičnanů „vytáhnout“ kyslík a naopak uvolnit dusík, který uniká do vzduchu, přičemž kyslík využijí ke svému dýchání. Přítomnost dusičnanů také snižuje riziko množení toxických sinic. V případě totiž, že je ve vodě nedostatek kyslíku, snaží se ve vodě přítomné bakterie nalézt jej jakoukoli jinou cestou, což je možné například uvolňováním fosforu ze sedimentů tvořících dna vodních ploch. Uvolněný fosfor se rozpouští následně ve vodě, čímž se zvyšuje nabídka „potravy“ pro toxické sinice, které se pak mohou nekontrolovatelně množit.

Samozřejmě je za situace, kdy je do čistíren investováno množství peněz, mimo jiné právě na dodržování limitů dusičnanů, těžké přiznat pochybení. Dřívči později ale stejně dojde k tomu, že se současné parametry pro čistírny odpadních vod přehodnotí. Bylo by žádoucí udělat to co nejdříve.

Petr Havel

2.10.2011 13.06, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Komentář týdne