Označování ryb ulovených v moři nebo umělě odchovaných mate spotřebitele

24. ledna 2013 | Rubrika: Nápoje a voda v potravinách , Rybářství a rybníkářství

IMG_2517 krevety

S původem ryb a mořských plodů v obchodech a restauracích je to složitější, než se na první pohled zdá. Píše o tom server HNFuture.

Například lososi chovaní v zajetí jsou krmeni menšími rybami lovenými zpravidla v moři, takže problém s intenzivním rybolovem, v jehož důsledku kolabují populace volně žijících druhů, se jen posouvá o jeden článek potravního řetězce níže. Naopak lososi ulovení na Aljašce nemusejí být zdaleka tak divocí, jak bychom si ve svých romantických představách přáli. Jejich populace je totiž dlouhodobě posilována plůdkem odchovaným v sádkách, jinak by už dávno nebylo co lovit. Podobně v zálivu u amerického státu Maine na severozápadním pobřeží Atlantiku chovají humry, které krmí volně žijícími sledi. Až 70 procent sleďů ulovených v zálivu spotřebují právě humři.

S úhoři je to podobné, některé krevety jsou v podobě časných vývojových stadií uloveny v moři a v akvakultuře pouze dospívají (a tloustnou). Tuňáci chovaní ve Středomoří také pocházejí z volného lovu a navíc jsou podobně jako lososi krmeni volně lovenými rybami. Aby jejich producenti získali jeden kilogram masa, musí své “chovance“ nakrmit 10 až 20 kilogramy menších ryb.

Mezinárodní tým biologů a ekonomů vedený Danem Klingerem ze Stanfordovy univerzity proto tvrdí, že stávající dělení na akvakultury a volný rybolov je zavádějící. Navrhují zavést novou kategorii: “hybridní mořský produkt“. “Moderní produkci mořských ryb a plodů lze přesněji popsat pomocí spektra metod, nikoli jejich dualitou. A současná typologie produkce zatím s tímto spektrem nepočítá,“ píší v článku, který vyjde v březnu v časopise Marine Policy a jehož rukopis má HNFuture k dispozici.

Podrobnější rozdělení původu mořských ryb a plodů je podle Klingera a jeho kolegů důležité, pokud nechceme mít zmatek ve statistikách. Jen tak můžeme posoudit skutečný potenciál jednotlivých metod a poznat, které jsou dlouhodobě udržitelné. A lépe pochopíme důsledky chovu a lovu jednotlivých druhů pro mořský ekosystém.

Zatímco  sardele nebo tresky pestré (aljašské) jsou výlučným produktem rybolovu a býložraví tolstolobici jsou naopak chováni v akvakulturách bez použití jakýchkoli rybolovných metod, u řady dalších druhů se používá kombinace nejrůznějších postupů, úpravami jejich prostředí počínaje a lovem volně žijících mořských organismů kvůli zajištění potravy pro chované ryby konče. Například zmíněný chov tuňáků nebo krevet v sobě zahrnuje prakticky všechny metody, které rybáři a provozovatelé akvakultur používají.

Pokud tedy v budoucnu narazíte v obchodě na “hybridní mořský produkt“, nejedná se o křížence tuňáka s velrybou, ale o rybu, o níž nelze spolehlivě říci, zda je produktem rybolovu, nebo chovu v akvakultuře.

Zdroj: http://tech.ihned.cz/hnfuture

Související rubriky: Nápoje a voda v potravinách, Rybářství a rybníkářství