Ornitologové: Povolení odstřelů kormoránů problém nevyřeší

19. června 2012 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

kormoran_1

Kormorán velký, jeden z nejvíce diskutovaných chráněných druhů v Česku, má být ze seznamu zvláště chráněných druhů vyřazen. Podle České společnosti ornitologické (ČSO)  ale možný následný odstřel kormoránů problém s přemnožením tohoto predátora nevyřeší.

Vyhláška 395/1992 Sb., která v roce 1992 stanovila zařazení jednotlivých druhů zvířat a rostlin do kategorií zákonné ochrany, je již podle ČSO výrazně zastaralá a nereflektuje vývoj, kterým populace ohrožených druhů prošly v uplynulých 20 letech. ČSO proto již delší dobu volá po její novelizaci. Vzhledem k výraznému nárůstu populace kormorána velkého v Evropě navrhovala společnost již dříve vyřazení kormorána ze seznamu zvláště chráněných druhů. Paradoxně návrh neprošel přes Ministerstvo zemědělství, aby mohli chovatelé ryb i nadále dostávat od státu finanční náhradu škod způsobených kormoránem (podle zákona č. 115/2000 Sb.).

Dosud byly každoročně vyřizovány desítky žádostí o odstřel kormoránů, ve valné většině kladně. Roční výkazy odstřelů mají mírně vzrůstající tendenci a pohybují se kolem 4 000 jedinců. Na celkovém množství kormoránů, kteří se u nás v zimním období vyskytují, se to ale příliš neprojevilo. „Při lednových sčítáních u nás zjišťujeme mezi 7 a 13 tisíci kormoránů, přičemž v posledních letech již tyto počty nenarůstají,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. „Na celkové početnosti se neprojevuje ani masivní odstřel kolem čtyř tisíc jedinců, nahrazují je další ptáci ze severských hnízdišť.“

ČSO zastává názor, že odstřelem nelze počet kormoránů snížit, je to ale účinná metoda k zaplašení konkrétního hejna z konkrétní lokality. Sedmiletý výzkum vlivu neregulovaného a intenzivního odstřelu (ročně 6000 ptáků) zimujících kormoránů v Bavorsku jednoznačně prokázal nulovou efektivitu tohoto způsobu řešení a z výsledků vyplynulo, že nedošlo k poklesu stavu v následujících letech, ale došlo k nárůstu počtu zimovišť s menším počtem ptáků a k větší disperzi zimovišť po sledované oblasti. Pokud se ale střílí na již nažrané odpočívající kormorány, ti ve snaze usnadnit si odlet vyvrhují nalovenou potravu a na jiném místě musejí lovit znovu. Celý efekt takového plašení je velice diskutabilní zejména na řekách.

„Možné omezení predačního tlaku kormoránů a zároveň podmínky pro přirozenou obnovu rybích společenstev vidíme například ve změně koncepce vodohospodářských úprav koryt vodních toků,“ argumentuje Vermouzek. Řešením může být zachování štěrkových náplavů, vymělčování a zdrsňování koryt toků nebo ponechání mrtvého dřeva v tocích a vytváření úkrytů pro ryby, které kormoránům lov zkomplikují a zároveň umožní rybám úspěšné rozmnožování.

Kormorán velký na českém území vzácně hnízdí, hlavně tudy ale protahuje a část ptáků využívá naše vody jako zimoviště. Hnízdní stavy nejsou vysoké, v současné době hnízdí v 6 koloniích kolem 300–350 párů. Při snahách o omezení škod působených kormorány je třeba podle ČSO postupovat tak, aby hnízdící ptáci nebyli ohroženi.

Naše voda

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Rybářství a rybníkářství