Orlík zůstává přeplněný, Vrané pouštělo víc vody, než se tvrdilo

6. června 2013 | Rubrika: Přehrady a vodní díla , Prevence povodní, voda v krajině

DSCN1790 Orlík pohled shora

Činnost vodohospodářů na Vltavské kaskádě hodnotili ve svých vyjádření mnozí, a to se značnými rozpory. Souhrn postojů odvysílala zpravodajská ČT 24.

Neochabující pozornost poutá vedle dolního toku Labe také Vltavská kaskáda a její činnost v uplynulých dnech; starostové vytýkají Povodí Vltavy, že přehrady neodpustilo včas, a zhoršilo tak situaci na dolních tocích. Nově se navíc potvrdilo, že poslední část kaskády – přehrada Vrané – odpouštěla kvůli technické chybě víc, než měla. Generální ředitel Petr Kubala ale práci vodohospodářů hájí, v současnosti přesycený Orlík podle něj snižoval hladinu minimálně od minulého pondělí. Podporu mají vodohospodáři i u premiéra Petra Nečase a členů krizového štábu.

Orlická přehrada je vůbec největším rezervoárem vody na Vltavě, a logicky tak má i největší retenční schopnost. Podle grafu o pohybu hladiny, který generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala prezentoval v Událostech, komentářích, probíhalo soustavné odpouštění Orlíku minimálně od 20. května, po středě 27. května byly propady hladiny nepatrně výraznější (viz graf níže).

„Odpouštěním jsme dosáhli toho, že v době, kdy jsme začínali plnit, jsme se dostali na jednonásobné zvýšení retenčního prostoru, čili na 123 milionů kubíků,“ informoval Kubala. „Odpouštěli jsme nikoli z důvodu výstrahy, ale kvůli deštivému počasí tak, jak jsme zvyklí z hlediska naší praxe. Odpouštělo se tak, jak je nutné, každá přehrada má rychlost odpouštění, týká se to mj. stability hráze.“

Jeho podřízený, ředitel sekce správy Povodí Vltavy Tomáš Kendík, potom v souvislosti s kaskádou (nikoli samotným Orlíkem) uvedl: „My jsme začali odpouštět už v pondělí, hovoříme o minulém pondělí. Hydrologická předpověď se v současnosti neposkytuje v rozsahu větším než jeden týden.“ Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa ovšem tvrdí, že kohouty se na vodních dílech Vltavy otočily ve středu: „V okamžiku, kdy jsme dostali v polovině minulého týdne první informace o tom, že hrozí srážky, v ten okamžik začala kaskáda vypouštět.“

Starostové z měst a obcí na dolním toku Vltavy a Labe Povodí vyčítají, že Vltavská kaskáda nevytvořila dostatečný rezervní prostor, který by zadržel velkou vodu. Představitelé státu i Povodí však již několikátým dnem opakují, že přehrady v 60. letech nevznikly jako ochrana před záplavami, a udrží tak jen menší povodeň. V případě té letošní navíc situaci komplikovala Sázava a zejména rozvodněná Berounka a její odložená kulminace, kvůli které kaskáda svou vodní masou nesměla zhoršit situaci níž po proudu.

„Snažili jsme se dát čas Praze na to, aby mohla postavit hráze. Naši vodohospodáři věděli, že tam tu vodu nemohou pustit ve větším množství dřív, abychom mohli ochránit maximum majetku,“ vysvětluje ministr zemědělství Petr Bendl. Práce vodohospodářů našla zastání i u premiéra Petra Nečase.

Oproti předpokladům se nakonec z kaskády muselo začít odpouštět v pondělí, když se rezervy Orlíku zaplnily během dne a půl a hladina vzrostla o pět metrů (viz graf výše). Podle Kubaly přitom největší příval vody nepřišel z výše položených vltavských přehrad a jihočeských přítoků Vltavy, ale nepředvídaně z tzv. mezipovodí, čili menších toků na území středních Čech, které ústí do části Vltavské kaskády nad metropolí.

Podle aktuálních informací ale poslední část Vltavské kaskády, přehrada Vrané, skutečně odpouštěla víc, než měla, a Povodí Vltavy tak na svých webových stránkách dávalo o průtoku zkreslené informace – „snížilo“ ho o 500 kubíků. Na vině mělo být porouchané čidlo, které průtok měří. „Tu chybu jsme viděli, ale nechtěli jsme do těch stránek zasahovat,“ potvrdil dispečer Karel Březina. „Data nikdo nekontroluje, jak je ta zařízení změří, jdou se všemi chybami přímo na stránky.“

Podle starostky Vraného Martiny Filipové ale takové konání vodohospodářů výrazně zkomplikovalo situaci. „Pro nás to znamená, že jsme občany informovali výrazně později, než kdyby nám byly předkládány dobré informace,“ uvedla s tím, že evakuace mohla za standardních podmínek proběhnout v klidu.

V tuto chvíli Vltavská kaskáda vodu spíš zadržuje, než aby ji mocně upouštěla. Kótu přelivu dosahuje Lipno i Orlík, který pouští 1350 kubíků za sekundu, Slapy jsou stále nad maximem a jistí je níže položené Štěchovice a již zmíněné Vrané. Povodí Vltavy se v příštích dnech odtok navyšovat nechystá. „Pro následujících 48 hodin jsou předpovídány pouze lokální přeháňky, které žádným zásadním způsobem neovlivní odtokovou situaci,“ informovala jeho mluvčí Michaela Pohůnková.

Praha potom kvůli přeplněné Orlické přehradě zatím nehodlá odstraňovat ani protipovodňové zábrany a opatření spojená s povodněmi neodvolá do té chvíle, dokud nebude mít Orlická přehrada dostatek volných kapacit pro případ, kdyby začalo znovu pršet. Kvůli případnému upouštění Vltavské kaskády by totiž mohl průtok ve Vltavě znovu stoupnout.

Jasnou odpověď na to, kdy se vltavským vodním dílům uleví, ale nedává ani předpověď počasí. Pršet, i když už méně intenzivně, bude ještě zhruba týden. Po víkendu mají být srážky dokonce trvalejší. „Počasí i teploty budou sice poměrně vysoké, avšak stále očekáváme každý den srážky,“ řekl meteorolog ČHMÚ Josef Hanzlík. „Bouřky mohou být ojediněle intenzivní, může v nich napadnout až 30 milimetrů srážek, což by v nasycených povodích mohlo ojediněle způsobovat zase zvýšení hladin.“

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Související rubriky: Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka