Opatření proti klimatickým změnám mohou stát víc než miliardu Kč

10. ledna 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

krajina-pole-hory-img_8409

Na více než miliardu korun by mohla přijít opatření, díky nimž by se stát připravil na klimatické změny. Informuje o tom z podkladů České tiskové kanceláře (ČTK) portál ekolist.cz.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) určilo v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu na padesát prioritních opatření se 160 nejdůležitějšími úkoly, které mají například řešit dlouhodobé sucho, povodně, extrémní vítr či ochránit lesy. MŽP to uvádí v předkládací zprávě, kterou má ČTK k dispozici. Ekologové ale strategický dokument kritizují kvůli některým ústupkům ze strany MŽP.

Aby byly úkoly splněny, bude podle akčního plánu potřeba přerozdělit peníze příslušných ministerstev, nebo je přidat ze státního rozpočtu. Na opatření s prioritou jedna, tedy ty zásadní, by mělo do roku 2020 jít až 834 milionů korun, dalších zhruba 415 milionů by připadlo na doplňková opatření již bez nároku na státní kasu.

Plán je součástí takzvané Adaptační strategie, kterou vláda schválila loni v říjnu. Obsahuje konkrétní návrhy a termíny na to, co je potřeba zlepšit. Na přípravě dokumentu se podle předkládací zprávy podílelo více než 140 odborníků z veřejné, soukromé i akademické sféry. Meziresortním řízením prošel loni v listopadu, na pondělní jednání vlády ho MŽP předložilo se sedmi rozpory, včetně pěti od ministerstva zemědělství (MZe).

Plán se zabývá tím, jak například lesy připravit na změny klimatu. V opatřeních je zmíněna redukce přemnožené spárkaté zvěře, která v některých oblastech ničí dřeviny tak, že se nemohou obnovovat. Doporučuje ale i omezit v lesích smrk a motivovat vlastníky lesů k menšímu holosečnému hospodaření a obnově mokřadů a přirozených vodních toků.

Podle náměstka MŽP Vladimíra Dolejského by se majitelé lesů k obnově vodních toků motivovali dotacemi. „V minulosti se voda z lesů vyháněla melioracemi, teď máme za to, že ji rozumnými zásahy, subtilními nádržemi a podporou mokřadů mohou zadržovat,“ řekl ČTK. Lesníci by měli podle akčního plánu změnit i třeba svážení dřeva z lesů, stává se, že dřevo vlečou po lesní půdě, až v ní vznikne koryto, kterým z lesa voda odtéká. Lesníci by podle Dolejského měli být prostřednictvím dotací více motivováni i k nákupu šetrných těžebních technologií.

Hnutí Duha kritizuje ministerstvo zemědělství, že po MŽP žádá, aby vyškrtlo některá podle ekologů důležitá opatření. MZe například chce, aby adaptační plán obsahoval stavbu větších vodních nádrží, přičemž MŽP preferuje přirozené toky a nivy.

S kritikou nesouhlasí ministr zemědělství Marian Jurečka. „Ministerstvo nepožaduje, aby v materiálu byl plán na výstavbu velkých přehrad. Víme, že nejvíce vody udržíme v krajině především dobrým hospodařením zemědělců a lesníků. Pouze chceme, aby bylo v obecné rovině uvedeno, že budování nových vodních nádrži může být také jednou z možností, jak bojovat se změnou klimatu,“ řekl ČTK. Především pro budoucí generace musí být dostatečné zdroje pitné vody, zdůraznil Jurečka. Resort podle něj již v tuto chvíli podporuje výstavbu a obnovu malých rybníků v obcích, na což půjde letos půl miliardy korun, nebo výstavbu rybníků v soukromém vlastnictví pro extenzivní chov ryb, na což chce letos stát dát 400 milionů korun. „Toto jsou všechno drobná opatření, která podporuji zadržení vody v krajině,“ dodal.

MŽP podle aktivistů například vypustilo návrh snížit maximální povolenou velikost holosečí a povinnost správců státních lesů hospodařit přírodě blízkými postupy včetně změny druhové skladby lesů. „Je to kompromis, samozřejmě, ale vyvážený a systémový. Nemůže to být diktát MŽP,“ reagoval Dolejský. Pokud se podle něj budou i tato navrhovaná opatření plnit, Česko se na změnu klimatu připraví.

Zdroj: www.ekolist.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka