Odborníci: Stejnou ochranu jako přehrada zajistí na Bečvě poldr

16. ledna 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Bečva - PMO

Jak již portál Naše voda v minulosti informoval, protipovodňovou ochranu na řece Bečvě může dostatečně zajistit boční suchý poldr, který při záplavách zadrží zhruba stejné množství vody jako plánovaná přehrada Skalička. Podrobnosti uvádí dnešní zpráva ČTK.

Návrh bočního poldru byl totiž dnes představen na semináři na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Protipovodňové opatření u Teplic nad Bečvou na Přerovsku připravuje ministerstvo zemědělství, které návrh bočního poldru dosud nemělo k dispozici. Povodí Bečvy je z hlediska povodňových rizik jedním z nejexponovanějších v Česku. Stát musí rozhodnout, jestli bude vodní dílo Skalička na Bečvě suchým poldrem nebo vodní nádrží se zásobami vody. Dříve protipovodňové plány počítaly s poldrem, loni ministerstvo zemědělství preferovalo variantu nádrže.

S vodní nádrží ale nesouhlasí ekologové a někteří experti z platformy Spojená Bečva, která návrh bočního poldru mimo koryto Bečvy připravila. „Přehradu na toku Bečvy může nahradit boční poldr. Má stejnou kapacitu jako navrhovaná přehrada a při případných povodních tak zadrží stejné množství vody. Na rozdíl od přehrady minimalizuje zásahy do ochranářsky významných území,“ komentovala návrh Barbora Hertlová z Hnutí Duha, podle níž by v případě poldru byla lépe zachována rekreační oblast u Hustopečí nad Bečvou.

Mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková dnes ČTK řekla, že úřad o variantě bočního poldru neměl do dnešního semináře ponětí. K návrhu se vyjádří až poté, co se s ním seznámí. Podle ředitele závodu Horní Morava státního podniku Povodí Moravy Jiřího Zedníčka bude boční poldr jednou z variant, které budou při přípravě projektu protipovodňové ochrany posuzovány v rámci systému EIA.

Přehrada s trvalým vzdutím vody podle ekologů změní vodní režim Bečvy, protože zachytí štěrky a vytvoří překážku pro migrující živočichy. „To je v případě Bečvy, která je naší největší štěrkonosnou řekou, katastrofický scénář pro možnosti její ekologické obnovy,“ varoval Jiří Pavelka z platformy Spojená Bečva. Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu upozornil, že zastavení chodu štěrků po případném zprovoznění přehrady Skalička znásobí problémy se zahlubováním koryta Bečvy, které vznikly kvůli její regulaci. „Řeka zbavená štěrků, na jejichž odnos jinak vynakládá značnou část své energie, si takto uvolněnou sílu vybije v dnové erozi. Tímto procesem se z původně štěrkonosných řek s mělkým a širokým řečištěm stávají hluboké kaňony zaříznuté do podloží,“ uvedl Krejčí.

Podle Hertlové neobstojí argument, že přehrada Skalička zvýší rekreační potenciál území. „Bude mít tvar spíše mělkého rybníku, protože celé území se nachází v rovinatém terénu,“ podotkla. I při malém vypuštění by výrazně ustoupila hladina, dodala.

Přehrada Skalička by měla ochránit před povodněmi 110.000 lidí. V roce 1997 tu napáchaly povodně škodu za sedm miliard korun. V době sucha by měla zvýšit minimální průtok Bečvy.

ČTK, ilustrační foto Povodí Moravy (Bečva a nánosy)

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině