Obyvatelé Českého Krumlova protestují proti protipovodňovým opatřením

25. května 2012 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

Vltava - jez IMG_8177

Petici vyzývající představitele Českého Krumlova, aby upustili od dalších protipovodňových úprav na řece Vltavě, podepsaly během týdne stovky obyvatel města. Informuje o tom jihočeská mutace Mladé fronty Dnes.

Odpor proti úpravám Vltavy v poslední době razantně zesiluje. Během dvou měsíců začala mezi obyvateli kolovat už druhá petice. Stejně jako v první, kterou už má na stole starosta Dalibor Carda, i v této vadí lidem čtvrtá etapa protipovodňových prací ve městě. Ta zahrnuje vybudování mobilní hliníkové zábrany a štětovnicové stěny. V současném petičním výboru je několik krumlovských osobností -například kastelán Pavel Slavko, lékař Jan Vorel nebo výtvarník Jiří Havlík. Iniciátorem je architekt Petr Pešek, který upozorňuje na nebezpečí změn proudění spodních vod, které by mohlo podle něj vést až ke vzniku statických poruch v historických domech.

V lokalitě Na Parkánu už se dokonce před časem objevily trhliny. Místní obyvatelé tvrdí, že za to může pokles vody po vybagrování koryta v první fázi opatření. Hlavní projektant Daniel Vaclík toto tvrzení však odmítá. Tvrdí, že hlavním důvodem jsou silné letošní mrazy. „Nesmysl. Bydlíme tady několik desítek let, zažili jsme mnohem větší zimy a nikdy nic nepopraskalo,“ shodují se Jan Polášek a Josef Prokopec z Parkánu. Oba mají na stěnách čerstvé praskliny. U Poláška, který bydlí ve vůbec nejstarším domě v oblasti, prý popraskaly i dlažby a obklady.

Trhliny se objevily také v Egon Schiele Art Centru v Široké ulici. „Necháme to prověřit odborníkem. Navíc nám začaly usychat stromy na dvorku. To znamená, že voda opravdu hodně poklesla. Staré domy jsou po staletí zvyklé na jiné podloží,“podotýká ředitelka galerie Hana Jirmusová Lazarowitz, která je také v petičním výboru.

Možný katastrofický scénář po čtvrté etapě prací připomíná hlavně architekt Pešek. Štětovnicové protiprůsakové stěny podle něj zabrání pronikání vody do podloží dolní části vnitřního města. „Když se tam přestane dlouhodobě voda dodávat, začne vlhkost základových půd klesat a budou se měnit její statické hodnoty. Potom může dojít k rozsáhlým statickým poruchám na domech v Široké, Dlouhé, Kájovské, Soukenické nebo Hradební ulici, ale i na levém břehu,“ uvádí Pešek.

Odpůrcům úprav také vadí proměna rázu kolem Vltavy po prohloubení dna a rozšíření koryta v prvních dvou fázích. Dodnes například vítá návštěvníky oficiálního webu Krumlova na titulní straně obrázek Latránu obklopený stromy. Aktuální situace však vypadá úplně jinak. „Řeka s přirozenými břehy byla nedílnou součástí historického obrazu města. Již provedenými úpravami břehů město ztratilo část svého půvabu. Další zásahy jsou vážným ohrožením hodnoty památky UNESCO,“shodují se členové petičního výboru.

Krumlov buduje protipovodňová opatření od roku 2009. Investorem úprav, které zatím stály přes 100 milionů korun, je Povodí Vltavy. Starosta Dalibor Carda se chce příští týden sejít s ředitelem Povodí a hlavním projektantem Danielem Vaclíkem, aby spolu řešili aktuální problém.

Na celé kauze je zajímavé, že většina lidí, kteří podepisují současnou petici, bojovala před 10 lety po velkých povodních za úpravy na řece. Na tehdejší petici jsou úplně totožné podpisy. „Lidé rychle zapomínají. S podobnými reakcemi se setkáváme ve většině měst, kde úpravy děláme. Ale v Krumlově jsou hlasy hodně hlasité i kvůli medializaci,“ míní Zdeněk Zídek, ředitel závodu Horní Vltava Povodí Vltavy.

Většina tehdy vyplavených obyvatel tvrdí, že teď už ví, jak si se stoletou vodou poradit. Navíc historické stavby na březích jsou podle nich na velkou vodu přizpůsobené. „Prohrábka v první fázi se neslučovala s tím, co jsme před 10 lety požadovali. Chtěli jsme jen vrátit koryto do původního stavu,“ říká Jan Petrášek. Mezi Krumlovskými je však řada příznivců protipovodňových opatření. Na řece Polečnici by většina lidí úpravy uvítala. Škody tam v roce 2002 řeka napáchala třeba u Pavla Fučíka. „Když opatření nechtějí lidé na Vltavě, tak ať je udělají u nás,“ prohlašuje. Situaci na Polečnici však komplikuje památkově chráněný mostek.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta Dnes – jižní Čechy

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka