Nových rybníků na Třebíčsku jsou desítky

25. srpna 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

rybník Kbelka

Vodních nádrží na Třebíčsku přibývá. Jak totiž informoval Třebíčský deník, za poslední roky schválily odbory životního prostředí desítky nových návrhů. Revitalizují se také původní rybníky.

Velký podíl na tomto trendu nesou dotační programy. Například odbor životního prostředí v Moravských Budějovicích zaznamenal za posledních deset let 33 nových vodních nádrží na území obce s rozšířenou působností. Jsou mezi nimi jak rybníky pro chov ryb, tak retenční nádrže pro zadržení vody v krajině nebo přírodní koupaliště. Také pracovníci třebíčského odboru životního prostředí hlásí zvýšený zájem o výstavbu nových vodních nádrží. „Za poslední roky jsme vydali rozhodně více povolení k výstavbě nových rybníků, než tomu bývalo v minulosti. Uvést přesný počet by bylo na delší zkoumání, ale řádově se jedná o desítky rybníků a nádrží. Navíc se ještě hojně upravují stávající nádrže. Vydané povolení ale ještě neznamená, že se stavba skutečně provede,“ poznamenala vedoucí třebíčského oddělení vodního hospodářství Jana Kristková.

Do budování nových vodních nádrží se nepouštějí pouze obce, ale výraznou měrou také soukromníci. „K vybudování rybníku mě vedla momentální situace v lokalitě, kde vlastním pozemky. Pole byla často zaplavená a zároveň jsme chtěli krajinu nějak zkrášlit, aby tu po nás něco zbylo,“ líčí důvody vzniku vodní nádrže Pod Ochozem nedaleko Moravských Budějovic Tomáš Svoboda.

Dotační programy na vodní nádrže vypisovalo vedle Ministerstva životního prostředí a Evropské unie také Ministerstvo zemědělství. „Mezi lety 2007 a 2013 existoval program Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavba vodních nádrží. Zájem o dotaci z něj vysoce převyšoval finanční možnosti podprogramu a státního rozpočtu,“ odhaluje vysoký zájem o dotace Jordán.

Podat žádost o peníze na novou vodní nádrž ale nestačí. Zájemci o dotaci musí splnit několik podmínek, ve kterých se myslí především na životní prostředí a podporu ekosystému. „Kritéria pro udělení dotací byla jasně daná. Rybník musel mít litorální zónu, proto jsou u nádrže tři tůně a zároveň má proměnlivou hloubku. Vše je kvůli tomu, aby nádrž podpořila usídlení živočichů v oblasti. Navíc má rybník fungovat také jako retenční nádrž proti povodním,“ dokládá Svoboda podmínky dotačních programů.

Výstavba vodních ploch je v krajině vítaným prvkem. Přesto se najdou detaily, okolo kterých dochází mezi různými skupinami lidí k rozkolu. „Rybníkáři by chtěli mít rybník co nejhlubší a chovat v něm co nejvíce ryb. Naopak ochránci přírody vyhledávají u vodních nádrží zarostlá místa nebo litorální zóny, kde v bahně a mělčině žijí živočichové,“ popisuje Kristková.

Vedle podpory biodiverzity a místního ekosystému mají rybníky také další funkce. „Většina nově povolovaných vodních nádrží slouží k akumulaci povrchových vod a k zadržení vody v krajině. Současně zvyšují hodnotu území, ve kterém se nachází, mají estetickou funkci a podobně,“ líčí Hos.

Nové plochy spravují převážně soukromníci, případně obce. „Nové vodní nádrže patří ve většině případů fyzickým a nestátním právnickým osobám, jako jsou obce nebo různé spolky. Z celkového počtu 33 nových vodních nádrží patří na Moravskobudějovicku pouze dvě nádrže společnosti, která je ve vlastnictví státu,“ shrnul Hos. „Z devadesáti procent vlastní vodní nádrže soukromníci nebo obce,“ přikyvuje Kristková.

Zdroj: Třebíčský deník (kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství