Nové přehrady: Prý marná naděje

11. června 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Přehrady a vodní díla

Modrásek bahenní_n

Ve východních Čechách by podle ministerstva zemědělství mohlo vzniknout až 12 nových přehrad. Podle hradecké regionální mutace deníku Mladá fronta DNES jim však zatopené obce nevěří.

Ještě dlouhé měsíce se Rudník a více než 2 200 jeho obyvatel bude vzpamatovávat z ničivé letošní povodně, kterou nezažil žádný z tamních pamětníků. Už desítky let přitom existuje na papíře řešení, které se může jevit jako spása před ničivou silou vody: přehrada u zaniklých lázní Fořt, jen necelé tři kilometry od obce, kde voda zaplavila i obecní úřad. Starosta Rudníku Aleš Maloch je ale přesvědčený, že přehrada by ničemu nezabránila.

„Za prvé je ta stavba z kategorie sci-fi. A za druhé by byla na toku, který nám nezpůsobil žádné škody,“ podotýká starosta, který patří mezi odpůrce budování nového vodního díla. Přehrada Fořt na říčce Čistá by se svými více než 130 hektary plochy byla největší, avšak nikoli jedinou stavbou svého druhu, o které ministerstvo zemědělství v regionu uvažuje. Resort v celé republice vytipoval 65 míst a dvanáct z nich je ve východních Čechách. Čtyři přímo v Královéhradeckém kraji. Kromě někdejších lázní Fořt by přehrada v budoucnu mohla být v Pěčíně (80 hektarů) a Lukavici na Rychnovsku (69,5 hektaru) a v Babí u Trutnova (59,4 hektaru).

I když negativní zkušenosti z letošních povodní jsou ještě velmi živé, uvažovanou stavbu přehrady nikde nevítají s otevřenou náručí. „Režim před rokem 1989 mohl takové stavby budovat absolutně bez souhlasu lidí. Teď už je to naštěstí jinak. Brání tomu mimo jiné nesmírně složité majetkoprávní vztahy a na čerstvém příkladu vltavské kaskády se navíc ukazuje, že přehrady nejsou všemocné,“ říká trutnovský starosta Ivan Adamec.

Experti poukazují na to, že všechny čtyři přehrady v kraji by byly hlavně prevencí před hrozícím obdobím sucha, ale kromě funkce zásobárny vody by skutečně sloužily i coby ochrana před povodněmi. „Pravda je ta, že se s nimi počítá pro období klimatických změn a delší suchá období, která nevyhnutelně přijdou. Ale určitě by částečně měly i protipovodňový vliv,“ upozorňuje ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Mark Rieder.

Starosta Rudníku si přehradu nepřeje nejen kvůli zániku někdejších lázní Fořt, ale na paměti má rovněž lokalitu v nedaleké Vestřevi. „Snad padesát let tam byla stavební uzávěra a celá jedna generace tím byla omezena. Nakonec se tam žádná přehrada stavět nebude. Nerad bych, aby se kvůli novému projektu rozvoj Rudníku zastavil a za padesát let nám někdo řekl, že se spletl,“ vysvětluje Maloch.

Kromě majitelů pozemků a budov, které by zmizely pod hladinou, brání stavbě přehrad také výskyt chráněných živočichů. Z toho důvodu už ministerstvo zemědělství po protestech místních obyvatel i Krkonošského národního parku vyškrtlo ze seznamu navrhovaných přehrad údolí Jizery poblíž Harrachova.

Pro přehradu v údolí řeky Kněžné u Lukavice jsou podle tamního starosty Jiřího Hanuše dvěma největšími překážkami kriticky ohrožený modrásek a také zařazení území do sítě chráněných lokalit Natura 2000. Hanuš však patří mezi smířlivější a vodní dílo zcela neodsuzuje: „Už teď ležíme mezi dvěma přehradami a také kvůli tomu tady máme sucho. Přehrada by jako zásobárna vody smysl třeba měla, ale i když to půjde dobře, stejně se ji nepodaří postavit dříve než za 50 let.“

Slovům lukavického starosty nahrává také případ nádrže Mělčany, jež by uměla ochránit obce po proudu Dědiny. „Připravuje se už patnáct let a nakonec se ukázalo, že by se tam nedala postavit. Snad jenom v podobě suché nádrže, takzvaného poldru,“ říká šéf Povodí Labe Ladislav Merta. Proti stavbě nových přehrad ostře vystupuje například Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana přírody sdružení Arnika. „Základem je dát prostor vodě tam, kde to jde,“ poukazuje na důležitou funkci mokřadů a jiných přirozených záplavových území.

Také v Pardubickém kraji by měly vyrůst nové přehrady. V hledáčku státu je hned osm míst. Ministerstvo zemědělství spočítalo, že by postavení těchto přehrad znamenalo zaplavení 57 stále obydlených budov a 48 rekreačních chat a chalup. Pod hladinou by zmizelo také několik hospodářských stavení. Například v údolí říčky Březná na Lanškrounsku by tamní nádrž o ploše 490 hektarů zaplavila mimo jiné 41 budov včetně oblíbeného letoviska Drozdovská pila, u Borovnice na Poličsku by nádrž na řece Svratce zalila 17 budov. Ale s budoucími přehradami se počítá i u Předhradí, Miřetic a Běstviny na Chrudimsku, u Vysokého Mýta, Žamberka i nedaleké Písečné.

Starostové však tyto plány zatím neberou příliš vážně. „O chystané přehradě víme už od roku 1955, jsou to všechno fantasmagorie. I když úřední šiml řehtá, nechává nás to klidnými. Podle plánů by přehrada u nás měla zaplavit třetinu obce, jenže u potoka s tímto průtokem by byl odpar vodní hladiny větší než přítok,“ říká starosta Písečné Josef Zámečník.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – Hradecký kraj

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka