Nově objevené víry modrého ohně mohou likvidovat ropné havárie

Aktualizováno 18. srpna 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

vír modrého ohně

Tiché a stabilní modré ohnivé víry by mohly pomoct ve výzkumu mechaniky kapalin nebo třeba při šetrné likvidaci obávaných ropných skvrn. Píše o tom na základě objevu výzkumníků z Marylandské univerzity populárně-vědecký server osel.cz.

Tým vědců z A. James Clark School of Engineering Marylandské univerzity totiž ohlásil objev doposud neznámého typu ohnivých vírů, kterým říkají modré víry (blue whirl). Jejich vlastnosti jsou natolik zajímavé, že by mohly nalézt využití v řadě různých aplikací souvisejících s životním prostředím. Z  příslušného článku v prestižním časopisu PNAS totiž vyplývá, že tyto víry spalují prakticky bez vzniku sazí. Podle členky vědeckého týmu Elaine Oran se takové modré víry vyvíjejí z tradičních žlutých (či oranžových) ohnivých vírů. Jejich žluté zbarvení mají na svědomí částice sazí, které vznikají při nedokonalém spalování kvůli nedostatku kyslíku. Když vznikne modrý ohnivý vír, tak to znamená, že vír má k dispozici dostatek kyslíku pro kompletní spálení, při které se vytvoří mnohem méně nebo dokonce žádné saze.

Jak se to ve vědě stává, tým Marylandské univerzity původně studoval něco jiného. Zajímalo je spalování a dynamika hoření ohnivých vírů na vodě. Jenže pak našli vír modrých plamenů a je z toho objev, který se dostal do vědeckých headlinů celého světa. Koho by v dnešní době nezaujalo vysoce účinné spalování s nízkými emisemi? Podle člena badatelského týmu Michaela Gollnera ohnivá tornáda zatím vždy přinášela jenom děs. Jsou strašidelná a velmi destruktivní. Jenže, jak říká Gollner, když jsme pochopili a zkrotili elektřinu v náš prospěch, proč to nezkusit i s modrými ohnivými víry? Podle Gollnera je to poprvé, kdy někdo studuje ohnivé víry kvůli jejich praktickým aplikacím.

Modré ohnivé víry by se mohly uplatnit například v likvidaci ropných skvrn. Některé postupy při ropných havárií zahrnují řízené spalování ropy přímo na místě havárie – bývá to ale bídně účinné, hrozně to čmoudí a ropa obvykle neshoří kompletně. Pokud by se ale povedlo na uniklou ropu vypustit modrý ohnivý vír, tak by mohl spálit ropu mnohem lépe a vůči okolnímu prostředí šetrněji.
Gollner vysvětluje, že ohnivé víry představují velmi účinnou formu spalování. Svým vířením totiž drasticky zvyšují teplotu na povrchu spalovaného materiálu. Hoření je pak rychlejší a kompletnější. Teď už jenom zbývá vymyslet, jak v případě potřeby vytvořit velká tornáda modrého ohně a dokázat je kontrolovat. Prozatím jsou modré ohnivé víry k dispozici jako laboratorní hračky k výzkumu a tým Marylandské univerzity zveřejnil několik metod, jak takové víry rychle a snadno vytvořit v malém měřítku. Mohou pak sloužit při studiu různých jevů v mechanice kapalin. Oproti divokým vírům žlutého ohně jsou totiž modré ohnivé víry docela tiché a stabilní, takže se s nimi dobře pracuje.

Zdroj: www.osel.cz, primární zdroj: University of Maryland 4. 8. 2016, PNAS online 3. 8. 2016, Wikipedia (Fire whirl), ilustrační foto: (vír modrého ohně) University of Maryland

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě