Nové Mlýny obstály jako ochrana před povodněmi

4. března 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

Novomlýnské nádrže

V pondělí 3. března uplynulo čtvrtstoletí od dokončení Vodního díla Nové Mlýny. Připomíná to deník Právo s tím, že soustava tří přehrad na Dyji změnila podobu krajiny pod Pálavou a minimalizovala následky povodní.

Tři poslední velké povodně, v roce 1997, 2002 a zejména pak v roce 2006 zcela potvrdily užitečnost díla. Byť při té poslední se dostávalo již k limitům svých možností. V roce 2002, 2006 i při povodni v roce 2010 na přehradu hodně spoléhal Dymo Piškula. V prvním případě ještě jako přednosta okresního úřadu, v dalších dvou jako starosta Břeclavi. „Bez jezer by následky pro Břeclav byly nesrovnatelně horší. Zejména v roce 2006. Tehdy ale byla situace tak složitá, že bylo zapotřebí využít i odlehčovací poldry na obou březích řeky,“ řekl Piškula.

Přítok do přehrady byl tak vysoký, že výrazně přesahoval možnosti bezpečného odvedení vody přes Břeclav, že nestačila jen jímací kapacita jezer, ale bylo zapotřebí využít i další řešení – odlehčovací poldry. „My jsme o nich měli jen teoretické předpoklady. Zejména co se týká Přítluckého. Poldr i přehrada ale obstály,“ rekapituloval dění při povodni Piškula. V závěru první povodně roku 2006 jezera pomohla i Rakousku a Slovensku. Dále zadržovala vodu až do doby, než se podařilo stabilizovat hráze na rakousko-slovenské hranici, kudy protékala spojená povodeň z Dyje a Moravy. Budování soustavy tří jezer započalo v roce 1975. Horní začíná u Brodu nad Dyjí, dokončeno bylo v roce 1978 a slouží zejména k rekreaci. Střední nádrž se začala napouštět v roce 1983 a patří přírodě. Jezero, v němž kostel připomíná zatopenou obec Mušov, je ptačí rezervací soustavy Natura 2000.

Dolní nádrž byla uvedena do provozu právě 3. března 1989. Dalších zhruba dvacet let ale čekala na dořešení pravidel pro rekreační využití. Spolu se střední pak byla předmětem sporů o hladinu. Na jedné straně ochránci přírody bojovali za její snížení na kótu 169,5 metru nad mořem, na straně druhé zastánci rekreačního využití a dokonce i hygienici trvali na úrovni 170,35. Nakonec je po letech sporů za normální stav považována kompromisní hodnota 170,00 metru.

Ještě předtím ale, po listopadu 1989, odolalo vodní dílo snahám části ekologických aktivistů o likvidaci soustavy. Ti zcela opomíjeli význam ochrany před povodněmi a v akci Špunt se pokoušeli vyvolat atmosféru vedoucí k vypuštění jezer. Opakované povodně ale prokázaly význam díla. Naopak, další slibovaný efekt, rezerva vody pro potřeby zemědělců, se vytrácí.

„Není se co divit. Platby za odebranou vodu a za spotřebovanou energii za závlahy jsou nad možnosti zemědělců,“ říká k problematice závlah ředitel Okresní agrární komory Břeclav Ladislav Sečkář.

Zdroj: regionální mutace Právo – jižní Morava – Vysočina, foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství