Nově budované tůně a mokřady ochrání zákon

10. června 2015 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Komentář týdne

mokřad Čabárna - IMG_3724

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu vyděsila část projektantů, kteří se snaží cíleně budovat v krajině drobné plochy podporující zadržování vody v přírodě, jako jsou tůně nebo mokřady.

Tyto plochy by totiž měly podléhat zpoplatnění při vyjímání příslušných pozemků z půdního fondu, což jsou při stávajících sazbách poplatků pro případné investory zcela odrazující náklady v řádu desítek i stovek tisíc korun.

Panika je ale zbytečná. Pokud se totiž v žádosti o vyjmutí pozemků uvede, že pozemky budou sloužit jako registrované významné krajinné prvky a dokonce i jen jako registrované přechodné chráněné plochy, budou takové investice od poplatků osvobozeny. Ministerstvo životního prostředí (předkladatel novely zákona) přitom hodlá v tomto smyslu informovat všechny dotčené instituce.

Ve své podstatě jde o posun žádoucím směrem. Tůně a mokřady budou totiž jednak evidovány, jednak budou chráněny na základě zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, a tato ochrana bude stálá, bez ohledu na měnící se priority dotační politiky. Zároveň tak vznikne základ aktualizované databáze pro evidenci tůní a mokřadů s cílem začlenit tyto plochy do stávající struktury krajinných prvků na zemědělské půdě, kam zatím patří meze, terasy, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí a solitérní dřeviny. Ačkoli by tam logicky patřily, tůně a mokřady v krajinných prvcích na zemědělské půdě zařazeny nejsou. Lze jen připomenout, že smyslem zařazení těchto drobných vodních ploch do „zemědělských“ krajinných prvků je stav, kdy budou tyto plochy považovány za zemědělské plochy započítávané do výměry, na kterou lze čerpat dotace na plochu.

Projektování tůní a mokřadů tedy netřeba se bát – jen je třeba v příslušném dokumentu uvést, že díky projektu vznikne významný krajinný prvek. Jak už bylo řečeno, stejný režim se týká i přechodně chráněných ploch tohoto typu, což je další pozitivní prvek – totiž že vybudované tůně a mokřady nemusí být na příslušných pozemcích navěky, a v budoucnosti, pokud k tomu budou důvody a potřeby, je lze využít i na jiné účely. Byť v takovém případě by šlo zřejmě o částečně zmařenou investici do posílení retenční schopnosti krajiny.

Naše voda – Petr Havel, foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Komentář týdne, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině