Nová přehrada na Vláře může pomoci v případě extrémních výkyvů počasí

3. července 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Přehrady a vodní díla

IMG_7406 sucho

Škody způsobené lokální záplavou nebo naopak dlouhotrvajícím suchem by mohla zmírnit či zcela odstranit nová vodní díla, tedy menší či větší přehrady a nádrže. Píše o tom zlínská mutace deníku.cz s tím, že příkladem může být plánovaná Vlachovická přehrada.

Podle článku by se nejednalo o žádnou „tůňku“. Vlachovická přehrada by velikosti předčila i tu Brněnskou. „Srážky mají obecně velkou proměnlivost, ale i tak se zdá, že mírně zesiluje sklon k extrémnímu chování. Poslední dobou skutečně platí, že se extrémnost výskytu jednotlivých meteorologických jevů zvyšuje,“ uvádí k výkyvům počasí klimatolog Jan Pretel.

Právě před suchem nebo naopak přívalovými srážkami by měla přehrada ochránit oblast Vizovicka. Významem by však zasáhla i do vodohospodářství na Zlínsku či Slovácku. „Vlachovice by byly zejména významným vodním zdrojem pro posílení zásobování pitnou vodou v území s nedostatkem podzemních zdrojů vody v povodí Vláry, případně části Zlínska i Uherskohradišťska,“ prozradil Jiří Macík z Povodí Moravy.

Na papíře se přehrada rozkládá mezi obcemi Vlachova Lhota, Vlachovice, Újezd, Drnovice či Vysoké Pole. „Přehrada by zasáhla jen okraj našeho katastru. Ovšem problémy se suchem nebo naopak přívalovými srážkami tu řešíme. Je to ovšem složité téma,“ uvedl Josef Zicha, starosta Vysokého Pole. V obci se tak na nějaké „ministerské“ řešení nespoléhají a pustili se sami do práce. „Nad obcí projektujeme retenční nádrž. Ta by kromě přebytečné vody zachycovala i naplaveniny. Na vysokopolském potoce také plánujeme další protipovodňová opatření. Chceme se poučit z nedávné záplavy v Komni,“ uvedl starosta. Právě v Komni naplaveniny ucpaly několik mostků a vytvořily hráze. Po protrhnutí byla pak obec zaplavena najednou.

Vlachovická přehrada by tak sbírala vodu například z Vláry, Tichovského potoka, potoka Benčice, Sviborka a ze spousty dalších drobných bezejmenných toků. „Pro nás by měla přehrada význam, pokud by tu vznikla například rekreační oblast. Rozvoj turismu by byl vítaný přínos. Jen zdroj pitné vody příliš dění v obci nezmění,“ prohlásil před časem i Libor Mana, starosta Vlachovy Lhoty. Obavy z výstavby nemají ani oslovení dotčení obyvatelé. „V tomto státě, kde na nic nejsou peníze, obavy nemám. Vždyť i o přehradě v Nových Heřminovech se mluví jako o hotové věci už jakou dobu a to už je i naprojektovaná.

Ačkoli se ještě považuji za mladší ročník, myslím, že až přehrada vyroste, mě už z toho zuby bolet nebudou,“ myslí si Martin Špaček ze Zlína, který se do oblasti jezdí často rekreovat na chatu.

Technickou stránku věci řeší u moravských přehrad státní podnik Povodí Moravy. Každá nová přehrada by tak přešla pod jeho správu. Jak se k potřebě výstavby těchto přehrad staví právě Povodí Moravy, vysvětlil Jiří Macík z útvaru vnějších vztahů Povodí Moravy v následujícím rozhovoru.

Jaký je současný názor vedení podniku na potřebnost přehrady u Vlachovic?

Státní podnik Povodí Moravy zastává názor preventivní ochrany, tedy ochránit hydrologicky, morfologicky a geologicky před znehodnocením lokality vhodné k akumulaci vod. Jejich znehodnocení by znemožnilo nebo podstatně ztížilo budoucí využití k zadržení povrchové vody pro budoucí generace a jejich potřeby. Vlachovice by tak byly zejména významným vodním zdrojem. Víceúčelové využití by umožnilo zajistit lokální protipovodňovou ochranu sídel a nadlepšování minimálních průtoků pro zajištění nezbytných ekologických funkcí dolního úseku Vláry.

V případě, že je rozhodnuto o nějaké podobné stavbě, kdo bývá investorem? Přímo Povodí, nebo stát?

V případě podobných staveb se jedná o poměrně značné částky. Investorem by tedy byl stát prostřednictvím příslušného správce povodí (podle území). Je to samozřejmě teorie, protože výstavba nových přehrad jako taková není teď na pořadu dne, samozřejmě mimo jiné i z finančních důvodů.

Je území kolem Vlachovic z hlediska vodohospodářského nějak problematické?

Povodí Vláry je, stejně jako ostatní území Bílých Karpat i Beskyd, náchylné na přívalové srážky a z nich vznikající povodňové situace. Ale také na opačný extrém, kterým je sucho.

Která z přehrad ve správě vašeho povodí byla postavena naposled?

Na území spravovaném Povodím Moravy, s. p. se jedná o horní a dolní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně, která byla uvedena do provozu v roce 1994. Poslední postavenou nádrží, která je přímo ve správě Povodí Moravy, s. p., je vodárenská nádrž Boskovice, která byla uvedena do provozu v roce 1990.

Na řece Moravě dosud žádná přehrada není. Je nějaká v plánu či uvažovalo se někdy v minulosti o nějaké?

V rámci generelu je přímo na řece Moravě ještě uvedena lokalita Hanušovice. V původním Směrném vodohospodářském plánu z 80. let 20. století byly také přímo na řece Moravě územně hájené lokality Velká Morava, Mohelnice, Řimice a Ostroh. Jedná se převážně o horní části povodí řeky Moravy.

Zdroj: www.denik.cz

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka