Nízká konzumace sladkovodních ryb v ČR má své historické důvody

12. ledna 2012 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Rybářství a rybníkářství

ryba_trakar

Negativní vztah české populace ke konzumaci sladkovodních ryb může mít svou logiku. Důvody tohoto stavu rozebírá ve své knize „Ryby pro slavnostní příležitosti“ Miloš Štěpnička.

Níže uvádíme přepis kapitoly „Češi a ryby“ z uvedené knihy:

Osobně jsem přesvědčen, že v našich zemích mají lidé geneticky zakódovaný záporný vztah k rybám, což má několik příčin. Ta první se odvíjí od nástupu křesťanství u nás, kdy církev zíslala značnou moc nad životem lidí. Mnohadenní, nekonečné půsty, kdy se smělo konzumovat pouze rybí maso, k oblibě ryb nepřispělo.

Vody království českého se odjakživa rybami doslova hemžily. Přirozená loviště ryb pak byla ještě v 16. století rozšířena masovým rozvojem výnosného rybníkářství. Ryb bylo tolik, že si poddaný lid dokonce vymiňoval u vrchnosti různé stravovací úlevy ohledně jejich stálé konzumace. Ještě v minulém století například na Sušicku vozili zubatými vidlemi nabodnuté lososy na trakaři jako hromady dřeva, co jich v Otavě bylo.

Podobně tomu bylo i jinde. Kníže Schwarzenberg (též labužník a milovník ryb) mi během nákupu v mém obchodě připomněl vyprávění svého tatínka, pána na Orlíku. Tam se před léty vzbouřilo osazenstvo, protože nikdo už nechtěl jíst lososa.

Dílo zkázy dokončili budovatelé světlých zítřků v minulém režimu, kteří udělali státem dotovanými cenami z kvalitního rybího masa laciné krmivo pro kočky. Přestala se dělat propagace rybího masa, které v souboji s mnohatisícovými stády prasat ve vepřínech  nemělo sebemenší šanci. Místo doporučované zdravé rybí výživy se konzumace ryb scvrkla na vánoční rituál, kdy vlastně lidé byli přesvědčováni, že alespoň jednou za rok by se měli obětovat a odloučit se od milovaného vepřového.

To všechno se táhne jak červená nit až do dneška. Stále ještě existuje mnoho lidí, kteří zřetelně dávají najevo, jak vůbec někdo může chtít peníze za něco tak bezcenného a podřadného, jako jsou ryby. Zvláště v jižních Čechách je zaplacení za rybu mnohdy bráno jako potupa.

U značné části lidí je ryba stále drahá a je už jedno, jestli stojí 150 nebo 20 korun. Člověk by zaplakal nad „chudáčky“, kteří si na Vánoce nemohou koupit kapra, protože je drahý. Ve špajzu mají bednu piva, deset druhů cukroví, čokoládu, víno, šunku, kuřata, různé pamlsky a zbytečnosti za několik tisíc, ale na kapra nemají, ten je přece strašně drahý. Zvláště když je o cenu dvou lahvových piv dražší než loni, to je přímo důvod k nové revoluci.

Zatím se těžko něco dá dělat. Snad už brzo lidé přijdou na to, že lepší než nekonečné vysedávání v nevyvětraných čekárnách u lékaře a užívání stále dražších léků je dodržování správné životosprávy, která souvisí i s větší konzumaci rybího masa. Někdy se zdá, že to pomalu začíná fungovat. Do mého obchodu chodí stále více zákazníků, kteří spiklenecky mrkají se slovy „dejte mi nějakou rybu, já jdu pozítří na kontrolu s cukrem, pan doktor je vždy spokojenej, jaké mám nízké hodnoty“.

Miloš Štěpnička: Ryby pro slavnostní příležitost, ilustrační obrázek je součástí publikace

Podle statistik je  přitom v ČR spotřeba veškerých, a tedy i sladkovodních ryb v současné době prakticky nejnižší z vyspělých zemí. Celková spotřeba ryb v ČR se totiž pohybuje kolem 5,7 kilogramů na osobu a rok, z toho spotřeba sladkovodních ryb dosahovala do roku 2009 v průměru 1,4 kilogramu. V roce 2010 podle odhadu Rybářského sdružení ČR dosahovala roční spotřeba sladkovodních ryb na obyvatele v ČR asi 1,41 kilogramu, což představovalo ve srovnání s rokem 2009 její zvýšení o 2,9 procenta.

Podle odborníků na lidskou výživu je optimum spotřeby kolem 17 kilogramů na osobu a rok, průměrná roční spotřeba ryb na jednoho obyvatele zeměkoule činí 16 kilogramů. Statistická roční spotřeba na jednoho obyvatele EU je pouze 11 kilogramů.

Na území ČR je v současné době evidováno více než 24 000 rybníků a vodních nádrží s retenční kapacitou 420 milionů kubíků vody, což reprezentuje přibližně 52 000 hektarů vodní plochy. K chovu ryb je z toho využito 42 000 hektarů rybníků s dosahovaným průměrným ročním přírůstkem kolem 460 kilogramů ryb na hektar.

Petr Havel

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy