Nepříjemná komplikace z kontaminované vody – Leptospiróza

17. července 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Lhota přírodní koupání - IMG_0280

Při koupání ve volné přírodě, ale třeba i při chytání ryb nebo splouvání řek se může člověk nakazit leptospirózou – nemocí přenosné z nemocných zvířat na člověka. Píše o tom osvětový server vitalia.cz.

Ačkoli se v posledních týdnech zabývala tuzemská média především možnými riziky a jejich prevencí v souvislosti s kontaminovanou pitnou vodou z kohoutku, svá nezanedbatelná rizika má i zdánlivě „čistá“ voda v přírodě. A to jak voda ze studánek, tak voda v rybnících či řekách – vlastně jakákoli voda. Voda je totiž hlavním přenašečem nemoci s názvem leptospiróza, což je horečnaté onemocnění provázené bolestmi svalů, kloubů či břicha, pro některé jedince závažné.

Leptospiróza, někdy také nazývaná krysí žloutenka, je nemoc přenosná ze zvířat na člověka prostřednictvím skupiny bakterií leptospir, které jsou mimo jiné příbuzné s boreliemi. Již z toho částečně vyplývá, jak moc může být pro někoho leptospiróza nebezpečná. Právě druh bakterie, jejich množství, které pronikne do organismu, a odolnost toho kterého jednotlivce výrazně znesnadňují identifikaci choroby a tím i správný způsob léčby. Ze zcela identického prostředí se mohou totiž nakazit lidé, u nichž mohou být, a také často jsou, zcela jiné projevy.

Někdo má jen lehčí nevolnost nebo zvýšenou teplotu, které po pár dnech bez jakýchkoli následků přejdou, jiného mohou postihnout čtyřicetistupňové horečky, které se poté, co ustoupí první fáze nemoci, vrátí ve druhé fázi s ještě větší intenzitou. Další pastí je, že inkubační doba trvá jeden až dva týdny, což je natolik dlouhé období, že si už člověk nedokáže přesně vzpomenout, kde a za jakých okolností mohlo k nákaze dojít.

Leptospiry se totiž nacházejí všude tam, kde jsou vylučovány močí zvířat do prostředí, v němž se pohybují, což je zejména půda a voda. Do lidského organismu se pak dostává poraněnou kůží, sliznicemi nebo prostřednictvím očí – prostě do těla otevřenými vstupy. Právě proto je největším rizikem voda – málokdo v přírodě konzumuje půdu nebo si oči potírá hlínou – naopak při koupání, plavání, rybaření nebo třeba v průběhu sjíždění řek se voda do kontaktu s těmito vstupy dostane snadno a často. Stačí jen, aby nám šplíchla kontaminovaná voda do očí. Však jsou to také mimo jiné vodáci, kteří mají s leptospirózou vlastní neblahé zkušenosti.

Nejčastějším přenašečem nemoci jsou potkani, ale i hospodářská zvířata nebo domácí mazlíčci. Což znamená, že riziko leptospirózy je prakticky všudypřítomné. Leptospiry jsou navíc poměrně odolné a v přírodě, nebo třeba v domácnosti poměrně dobře přežívají.

To je třeba uvědomit si zejména v neznámém prostředí – močí nakažených zvířat mohla být kontaminována stejně tak voda ve studánkách s jinak pitnou vodou, jako voda v rybníku nebo v řece. Stejně tak ale i lesní plody, jejichž konzumací bez omytí do sebe dostaneme záludné bakterie zcela snadno. Což platí i pro zeleninu ze zahrádky.

Nemoc se léčí antibiotiky, lékař by ale měl vědět, jaká konkrétní nasadit. Je proto velmi žádoucí, aby se člověk při návštěvě lékaře zmínil o skutečnosti, že pobýval v přírodě ve vodě nebo u vody.

„Zásadní je, že k nákaze může dojít pouze tehdy, pokud jsou pohyblivé spirochéty-leptospiry (bakterie) ve vlhkém, vodním prostředí. Vysušením prostředí (loužička moči, vodní zdroj) bakterie nenávratně hynou,“ uvedl před časem k tématu Kamil Zítek, vedoucí Národní referenční laboratoře pro leptospiry, pro server hoax.cz.

Lékaře by měl nemocný vyhledat vždy při vysokých teplotách, které signalizují těžší průběh nemoci. Drtivá většina pacientů se uzdraví bez jakýchkoli následků – jsou ale případy, kdy zanedbaná léčba nebo skutečně těžký průběh nemoci zanechá trvalé následky na funkcích jater, ledvin i srdce.

Zdroj: www.vitalia.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Rybářství a rybníkářství