Německo investuje 300 milionů eur do protipovodňových opatření

29. dubna 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Povodeň - déšť povodně

Německo investuje v příštích třech letech 300 milionů eur (8,3 miliardy korun). Podle informací ČTK to uvedla na tiskové konferenci v Berlíně v úterý 28. dubna ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová.

Peníze by měly sloužit k vybudování suchých poldrů v povodí Labe, Dunaje a Rýna, které by měly v případě záplav posloužit k rozlití řek a zastavení povodňové vlny. Chystané poldry v okolí Labe by měly snížit hladinu řeky v době záplav až o 80 centimetrů. „Zatím poslední záplavy v létě 2013 způsobily škodu kolem osmi miliard eur (220 miliard Kč),“ řekla Hendricksová. „Je proto nutné a smysluplné investovat do preventivních opatření, která povodním zabrání. Je to lepší, než pak platit miliardy za rekonstrukci po katastrofě,“ uvedla.

Už letos se začne podle ministryně pracovat na 15 projektech, které mají odstranit umělé hráze bránící přirozenému rozlití Labe a Rýnu. V povodí Dunaje zatím přípravy projektů dostatečně nepokročily, aby bylo možné začít se stavbou, Hendricksová ale očekává, že tamní poldry začnou vznikat v příštím roce. Celkem by v Německu mělo vzniknout na 20.000 hektarů poldrů. Největší budou v povodí Labe: přímo v okolí řeky vzniknou nové poldry na 650 hektarech půdy, na jejích přítocích budou mít rozlohu 15.000 hektarů. „Je jasné, že s investicemi do protipovodňových opatření se neskončí v roce 2018,“ ujistila také Hendricksová. „Pro další roky ale zatím nemůžeme mluvit o konkrétních částkách, protože vláda zatím nezačala jednat o příslušných rozpočtových rámcích,“ řekla.

V Německu sice mají protipovodňovou ochranu na starosti jednotlivé spolkové země, Hendricksová však uvedla, že spolková vláda chce zlepšit koordinaci jednotlivých opatření. V roce 2013 totiž Sasko dokázalo minimalizovat škody způsobené rozvodněným Labem, voda se však nerozlila do šířky, ale nabrala rychlost. O to ničivější byla povodeň v Sasku-Anhaltsku ležícím po proudu.

Podle německého ministra zemědělství Christiana Schmidta sice Sasko a Česko spolupracovaly při posledních záplavách na Labi, žádná společná česko-německá koncepce protipovodňové prevence na celém toku řeky však zatím nebyla vytvořena. „Mám v úmyslu jednat se svým českým kolegou, vyměnit si naše protipovodňové koncepce. Věřím, že u sebe navzájem můžeme najít poučení,“ řekl.

V Česku v letech 2012 až 2014 vznikla protipovodňová opatření za 8,5 miliardy korun. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky patří mezi nejvýznamnější opatření zemní hráze a protipovodňové stěny u Mělníka, ochranná stěna u Zruče nad Sázavou a zvýšení kapacity koryta řeky Moravy u Olomouce. V příštích pěti letech by na protipovodňovou ochranu v ČR mělo jít přibližně pět miliard korun.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka