Několik slov ke „Koncepci vodohospodářské politiky do roku 2015“

30. prosince 2011 | Rubrika: Komentář týdne , Podnikání s vodou a zákony

Havel foto 08 Naše voda

Na sklonku letošního roku předložilo ministerstvo zemědělství do vlády dokument, jehož snahou je popsat budoucí rizika, výzvy a potřeby tuzemského vodohospodářství, a to až do roku 2027. Jde tedy o strategický materiál, který je nutné alespoň v hrubých rysech okomentovat.

Základním problémem uvedeného materiálu je technický, legislativní a finanční popis stavu, který je konstruován naprosto neinvečně v duchu dosavadních systémů využití peněz a zavedených postupů, aniž by se zabýval novými možnostmi jak financování, tak podmínkami dotací, tak jakýkoli novými principy protipovodňové ochrany nebo čistoty vod. V oblasti čistoty vod si všímá tradičně rizikových látek, aniž by predikoval možné nové hrozby (antibiotika). Dlouhodobé i střednědobé cíle včetně jejich naplnění jsou popsány ve zcela obecné rovině, z níž nevyplývá, jak budou příslušné ambice naplněny konkrétně, zejména při možném nedostatku finančních prostředků. A to přesto, že nedostatek peněz považuje materiál za největší riziko oboru.

Koncepce správně upozorňuje na komplikace vytvářené při výstavbě protipovodňových opatření a obecně opatření stabilizující vodní režim v krajině ze strany orgánů ochrany přírody. Ani náznakem ale nevyčísluje finanční dopad často zbytečně přísných požadavků ochránců. Materiál také správně obhajuje potřebu existence lokalit pro akumulaci povrchových vod (generel území). K tomu je ale nutné dodat, že tato strategie musí především získat podporu laické veřejnosti, a tedy potřebu jí aktivně komunikovat.

Materiál také správě avizuje riziko příliš vysoké finanční spoluúčasti privátního sektoru na projektech, které musí stát zajišťovat ve veřejném zájmu. K tomu, aby nemohl být pojem veřejný zájem zneužíván, je ale třeba jej také definovat, a na základě toho odlišit, kde bude hlavním investorem stát, a kde jím naopak být nemusí.

Materiál také konstatuje uspokojivý stav v oblasti vzdělávání odborníků. Problémem je, že daleko větší výzvou je dlouhodobě absence vzdělávání laiků prostřednictvím osvětových kampaní, které v tématu voda v ČR prakticky neexistují. Z hlediska informací pro laiky materiál zmiňuje pouze portál voda.gov., ten je ale pro potřebu laiků naprosto nevyhovující a situace je tak zcela opačná, než uvádí„Koncepce“.

Petr Havel

Související rubriky: Komentář týdne, Podnikání s vodou a zákony