Nejvyšší správní soud v Brně rozhodl o správnosti zásahů proti kůrovci

20. září 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Nejvyšší správní soud jednoznačně a definitivně odmítl námitky a žaloby ekologických aktivistů týkající se asanačních zásahů proti kůrovci na Šumavě. Informoval o tom mluvčí Národního parku Šumava (NP) Pavel Pechoušek.

Podle soudu postupovala správa parku při asanaci kůrovcové kalamity správně a podle zákona. Celá „kauza“ bohužel zaměstnávala soudy více než tři roky. Správa NP a chráněné krajinné oblasti Šumava postupovala při asanaci kůrovcové kalamity v letech 2011 až 2013 správně a podle zákona – tak zní výrok Nejvyššího správního soudu v Brně z 30. srpna tohoto roku.

Kalamitu vyvolala špatná rozhodnutí tzv. ekologického vedení Správy NP a CHKO Šumava v letech 2007 až 2010. „Postup Správy NP a CHKO Šumava vycházel z ustanovení paragrafu 32 odst. 1 a 2 lesního zákona, ukládajícího vlastníku lesa povinnost provádět opatření, jimiž bude předcházeno a zabráněno působení škodlivých činitelů na les, a při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese (větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů v období sucha apod.) činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků,“ píše se v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Brně, který tímto rozsudkem zamítl žalobu ekologických aktivistů.

Nebylo to poprvé. Soudy v různých instancích žalobu zamítly několikrát. O správnosti postupu Správy NP a CHKO Šumava rozhodl již Krajský soud v Českých Budějovicích 21. listopadu 2011, již tehdy žalobu zamítl.

Ekoaktivisté – Dagmar Kjučuková místostarostka Zdíkova, která zablokovala otevření hraničního přechodu Modrý sloup a Zdenka Křenová, náměstkyně ředitele Správy NP a CHKO Šumava v letech 2007–2010, která pomáhala rozpoutat vznik kůrovcové kalamity, se však stále odvolávali a dále po soudcích žádali nesmyslné rozhodnutí, ve kterém by zakázali kácení všech kůrovcem napadených stromů v NP Šumava. Jako hlavní důvod uváděli porušení svých práv na příznivé životní prostředí.

Žalující ekologičtí aktivisté se také nesprávně domnívali, že zásahy proti kůrovci správa parku prováděla v rozporu se zákonem o ochraně přírody a právními předpisy Evropské unie.

Žádný ze soudů v České republice se ale naštěstí o nesmyslnosti tohoto tvrzení nedal přesvědčit a zcela jednoznačně konstatoval, že bylo právem a zároveň povinností Správy NP a CHKO Šumava rozhodnout, které stromy napadené kůrovcem budou odstraněny, což bylo zákonnou povinností vlastníka lesa v majetku státu.

Naše voda, foto Naše voda – Nina Havlová

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony