Nejsušší zima za 44 let. Bude v létě čím zalévat?

24. února 2014 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Přehrady a vodní díla

škeble sucho - IMG_6238

Podle meteorologů mají nadprůměrné teploty beze srážek vydržet i další měsíc. To podle deníku Mladá fronta DNES v praxi znamená, že pokud nebude dostatek vláhy na jaře, hrozí  v průběhu letošního roku velká sucha.

Majitelé studní a vodohospodáři se kvůli zimě bez sněhu a s minimem deště hrozí nedostatku vody již v současné době. Podle hydrologa Jana Daňhelky bylo naposledy takhle málo sněhu a srážek snad v roce 1970. „Nemluvil bych ale ještě o hrozící katastrofě, nýbrž o nepříznivém jevu. V našich podmínkách nejsme závislí jen na odtávání sněhu na horách jako jediném zdroji pro překlenutí letního sucha. Dva tři deštivé týdny v příštích měsících by nedostatek vykompenzovaly a zásoby podzemních vod doplnily. Když není sníh, musíme zkrátka spoléhat na déšť,“ popsal hydrolog z ČHMÚ.

Jenže to je právě ono. Experti na počasí žádné povzbudivé informace nepřinášejí. Sněhu se už v nížinách nejspíš nedočkáme. Suché počasí s nadprůměrnými teplotami má vydržet následující čtyři týdny. Podle měsíčního výhledu má být také březen srážkově podprůměrný. Což znamená, že se deficit bude prohlubovat. Pokud na jaře výrazně nezaprší, zásobárny podzemních vod se do léta dost nenaplní. Může nastat problém zejména u domácích studní a lze čekat potíže se zásobováním pitnou vodou, která může i podražit.

Tohoto scénáře se bojí například v Povodí Labe. „Hladiny toků stagnují, nebo vykazují jen pomalý nástup oproti předešlým letům,“ popsal Ladislav Merta z Povodí Labe. Kvůli výraznému poklesu hladiny Nechranické přehrady na Chomutovsku už v Povodí Ohře přistoupili ke snížení odtoku vody. Podle Huga Roldána z Povodí Vltavy jsou sice průtoky v současné době podprůměrné, ale zda nastane kvůli nedostatku sněhu sucho, v tuto chvíli ještě nelze předjímat.

Úbytek vláhy dělá starosti také zemědělcům. „Naštěstí nedostatek sněhu nedoprovázejí mrazy, které by plodinám uškodily. Sníh funguje jako izolace a při nepokrytém poli obilí vymrzne. Jako se to stalo před dvěma lety, kdy bylo v únoru minus patnáct a žádný sníh,“ popsal předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.

Podle zemědělců však ani současné teplo plodinám nesvědčí, navíc rostou i plevele, které během normální zimy obvykle vymrznou a zbytek se chemicky ošetří. Teplou zimu také přežije více škůdců. Meteorolog Petr Dvořák je však s to na současné situaci najít i jedno pozitivum: „Když se k jarnímu tání sněhu přidají deště, vznikají povodně. V tomto směru zůstaneme téměř jistě ‚za vodou‘.“

Zdroj: Mladá fronta DNES, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství