Nedostatek vody brání rozvoji zemědělství v Africe

25. března 2013 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony

ilustračka Afrika - Jan Svitálek 3162

Černý kontinent má potenciál uživit mnohem více lidí, nežkolik jich na něm žije dnes. Jak ale píše Jaroslav Petr na portálu rozvojovka.cz, možnému rozvoji Afriky brání chudoba, ozbrojené konflikty, nemoci a – sucho.

Následky sucha bývají o to horší, že plodiny oslabuje i nedostatek živin, plevele, choroby a škůdci. Trampoty evropských zemědělců jsou ve srovnání s problémy afrických rolníků nicotné. Například africké parazitické rostliny z rodu Striga se napojí kořeny na kořenový systém kukuřice, prosa,čiroku či jiné plodiny a doslova z ní vysají všechny živiny. Z pole pak rolník sklidí třeba jen dvacetinu úrody.

Jednou z front v boji s hladem je šlechtění nových plodin. Rozvojové země významně inovovaly pěstované odrůdy před několika desetiletími. V čele tehdejší iniciativy světových agronomů stál pozdější laureát Nobelovy ceny míru Norman Borlaug. Nové odrůdy pšenice, kukuřice nebo rýže byly odolné proti chorobám a dávaly vysoké výnosy. Přispěly k potlačení hladomorů v Jižní Americe i v jižní a východní Asii. Afrika byla v té době politicky krajně nestabilní oblast a tato tzv. „zelená revoluce“ ji zasáhla jen okrajově.

Dnes je potenciál první zelené revoluce v mnoha ohledech vyčerpán. Názorně to demonstruje pohroma v podobě rzi travní označované jako Ug99, protože se poprvé objevila v roce 1999 v Ugandě. Borlaugem vyšlechtěné pšenice na krátkých stéblech, které ženou živiny přednostně do klasů,vzdorovaly všem novým kmenům rzí po 40 let. Ug99 tuto „hráz odolnosti“prorazila a je s to zničit na polích 80 až 90 % úrody. Šíří se z východní Afriky ve směru převládajících větrů. Přeskočila Rudé moře, pronikla do Jemenu, Iránu, Sudánu i Jižní Afriky. Ohrožuje potenciálně 90 % světové úrody. Podle FAO pšenice roste na 217 milionech hektarů. Závod o vypěstování odolných odrůd a namnožení jejich osiva běží naplno. Nikdo nechce ani domýšlet, co by se stalo, kdyby šlechtitelé prohráli.

Šlechtění nových odrůd je ale zdlouhavá záležitost. Při křížení odolných rostlin s nízkým výnosem, které by dnešní svět neuživily, s choulostivými výnosnějšími odrůdami nikdo předem neví, jakou skladbu vloh obilné zrnko zdědilo. Moderní molekulární genetika nabízí možnost odebrat ze zrna malý vzorek a podrobit jej důkladným analýzám. Pro plné uplatnění těchto metod je nezbytné, abychom věděli, co všechno se v dědičné informaci dané plodiny nachází a co z toho je pro nás výhodné. K tomu je zapotřebí znát kompletní dědičnou informaci plodiny. U některých už vědci tento úkol zvládli. Přečten byl například genom rýže. Některé plodiny se ale čtou velmi obtížně,protože jejich genomy jsou obrovské a složitě organizované. K rostlinám s takovou „nečitelnou“ dědičnou informací patří například pšenice.

Česká republika paří díky týmu vedenému docentem Jaroslavem Doleželem z Ústavu experimentální botaniky v Olomouci ve čtení rostlinné dědičné informace k velmocím. Jaroslav Doležel vyvinul se svým týmem unikátní techniku, která dovoluje vybrat z obřích genomů rostlin přesně zvolenou část. Dědičná informace se tak může číst po jednotlivých „kapitolách“. Doleželův tým se tak významně podílel i na nedávném přečtení genomu banánovníku, který patří k důležitým plodinám tropů a subtropů. Trpí celou řadou nebezpečných chorob aškůdců. Se znalostmi vyčtenými z genomu by mohli vědci snáze šlechtit odolné odrůdy. Šlechtění banánovníku je ale zvláště obtížné, protože kulturní odrůdy nevytvářejí semena.

Základem výživy v mnoha nejchudších oblastech světa je rýže. Během první „zelené revoluce“ vyšlechtil Norman Borlaug tzv. zázračnou rýži známou také jako IR8. Ta ale dává vysoké výnosy jen při důkladných závlahách a vydatném hnojení. V Asii se k závlahám rýžovišť využívá více než 80 % všech zdrojů sladké vody. V roce 2025 nebude ve světě podle International Rice Research Institute dost vody k zavlažování na 20 milionech hektarů osetých rýží. Hrozí děsivý propad sklizně a hlad.

V jiných oblastech ohrožují úrodu rýže záplavy. Pokud jsou rostliny i několik týdnů celé pod vodou a nemají přístup ke vzduchu, pak uhynou. Stále více farmářů také nemá dost peněz na hnojiva a ochranné postřiky. A ti, kteří si je mohou dovolit, si začínají uvědomovat, že za výnosy často platí znečištěním životního prostředí.

To je důvod, proč se usilovně pracuje na projektu Green Super Rice (GSR) čili „zelená super rýže“. Opět se jedná o šlechtění, nikoli o genetickou modifikaci. Měly by z něj vzejít odrůdy odolné k suchu, zasoleným půdám nebo k zaplavení. Rychlý růst by měl dát odrůdám z projektu GSR náskok před plevely a omezit potřebu herbicidů. Už dnes se podařilo vyšlechtit odrůdy, které vzdorují několika vážným škůdcům a chorobám a nejsou tak závislé na postřicích insekticidů.

Nové odrůdy nejsou všelékem na bolesti třetího světa. Mohou však významně přispět ke zlepšení života tamějších lidí. Například i tím, že rolníkům zbude část úrody na prodej a utržené peníze pak mohou investovat třeba do školní docházky svých dětí a do zdravotní péče.

Jaroslav Petr

Autor je profesorem České zemědělské univerzity a pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, původní článek vyšel v příloze Hlad a žízeň světa

ilustrační foto Jan Svitálek

 

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony