Názory odborníků ke konstrukci poplatků za vodu a k cenám vody

Aktualizováno 29. srpna 2016 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Nápoje a voda v potravinách

vodotrysk

Novela vodního zákona je protkána spoustou sporných bodů. Server prumyslovaekologie.cz proto oslovil některé odborníky, aby se k poměrně složité problematice výpočtů vyjádřili.

Výpočet nákladu pro vodné po zvýšení poplatku za odběr podzemních vod: (MŽP)

Celkové konečné zvýšení ceny pro vodné bude za celé šestileté období z důvodu navýšení poplatku za odběr podzemních vod v r. 2022 vyšší max. cca o 106 Kč/osobu v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda z 50 %. A maximálně o 212 Kč/osobu v roce 2022 bude vyšší v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda ze 100 %.

Částka je součtem meziročních navýšení za celé období zvyšování poplatků, tj. za roky 2017–2022, nejde o roční navýšení a vychází z průměrné spotřeby 36,5 m3 pitné vody na osobu za rok, tedy cca 100 litrů/den.“

Sečteno a podtrženo: V roce 2014 činila průměrná výše ceny vodného cca 42 Kč/m3, tj. při průměrné spotřebě vody 100 l/osobu/den a 36,5 m3 za rok činily náklady na vodné cca 1489 Kč/osoba/rok.

Takže pokud by budoucí nárůst ceny vodného zahrnoval pouze nárůst poplatku za odběr podzemní vody, činilo by vodné v r. 2022 pro jednu osobu (při odběru 50 % podzemní a 50 % povrchové vody, spotřebě 100 l/den, tedy spotřebě 36,5 m3/rok) 1595 Kč (tedy navýšeno o 106 Kč).

Jak to vidí jiní?

Jiří Wanner, IWA Distinguished Fellow:

1) Zvýšení poplatků za odběr podzemních vod je krok správným směrem, který ale přišel v nevhodnou dobu před podzimními volbami. Toto zvýšení ceny by mělo zastavit nepříznivý trend, kdy podíl pitné vody vyráběné z vody podzemní stoupl za posledních 25 let z cca 30 % na 50 % (přičemž většina takto vyrobené pitné vody z vzácné vody podzemní vůbec neslouží k přímému pití!!!).

2) Výpočet MŽP je správný numericky, ale chybný věcně. Nelze kalkulovat zvýšení konečné ceny jen z rozdílu ceny vstupu, tj. vynásobit spotřebu rozdílem v ceně vstupu a přičíst k stávající ceně. V ČR se cena vody řídí zákonem č. 526/1990 Sb. (Zákon o cenách) a navazujícími předpisy a metodikou výpočtu ceny vody Ministerstva zemědělství. Při tomto výpočtu se jednotková cena vstupu (tj. cena upravované vody) postupně ještě zvyšuje o technologickou spotřebu, ztráty vody, zisk a zejména o daňové zatížení. To tento rozdíl v ceně vstupu zvýší o dalších cca 70 %.

3) Novela snižuje hranici odběru, od kterého se za podzemní vodu platí, na polovinu. U řady obcí tak nebude zvýšení vstupní ceny 4 Kč/m3 ale rovnou 6 Kč/m3.

4) Zásadní chyba v této kampani o ceně vody je, že jak MŽP, tak jeho kritici argumentují jen zvýšením ceny vody pro obyvatelstvo v důsledku zvýšení ceny surové vody, tj. vstupu do systému. Nikdo, kromě ředitele SOVAKu Vlasáka v úterních Událostech komentářích na ČT1, se neodváží zmínit, že poplatková novela přinese mnohem vyšší zvýšení stočného v důsledku zvýšení poplatků za vypouštěné odpadní vody a v nich obsažené zbytkové znečištění. Toto zvýšení ještě dále zvýrazní současně připravovaná speciálního nařízení vlády č. 401/2015 Sb. O vypouštění odpadních vod, která zavádí odtokové limity daleko nad rámce legislativy EU. V konečném důsledku by se tak mělo správně vedle uvažovaného zdražení vodného hovořit o zdražení stočného, které bude dle místních podmínek a stavu čistírny odpadních vod činit dalších 7 – 14 Kč/m3.

Souhrnem: Pokud vláda příjme novelu nařízení vlády č. 401/2015 a parlamentem projde novela vodního zákona z dílny MŽP, nebude dopad na jednoho obyvatele v řádech 100-200 Kč, ale okolo 500 Kč/rok, což pro čtyřčlennou rodinu znamená zvýšení o oněch 2000 Kč/rok, o kterých mluví SOVAK.

František Barák, předseda představenstva SOVAK ČR:

Ministerstvo životního prostředí předložilo následující stanovisko k plánovanému navyšování poplatků v novele vodního zákona: „Podle MŽP nejsou pravdivé ani náklady, které odborové svazy uvádějí v souvislosti se zvýšením poplatku za odběr podzemní vody o 4 Kč do roku 2022.

Dle dopadové studie RIA k novele vodního zákona vychází meziroční zvýšení nákladů na platbu ceny pro vodné v důsledku zvýšení poplatku za odběr podzemní vody v období 2017–2022 maximálně cca o 18 Kč/osobu v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda z 50 %. A max. o 36 Kč/osobu to bude v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda ze 100 %. Jde o meziroční částku za osobu, ne částku za kubík, za měsíc atp.!“

Ministerstvo ve svém vyjádření bagatelizuje dopad zvýšení poplatku za odběr podzemních vod na výši plateb za vodné, ovšem dopad na konečného spotřebitele není prosté zvýšení poplatku, ale konečné promítnutí v ceně za vodné a stočné, které je díky technologické spotřebě vody při úpravě, ztrátám v distribuci, zisku a DPH o více jak 70 % vyšší, tedy nárůst poplatku o 4 Kč/m3 je fakticky nárůstem ceny o 7 Kč/m3!

Navíc dochází novelou k snížení limitu zpoplatnění menších odběrů, které znamená pro malá sídla nárůst rovnou o 6 Kč/m3 (fakticky 10 Kč/m3). Při použití čísel Ministerstva je celkové navýšení pro oblasti zásobované podzemní vodou 248 Kč/osobu/rok, což znamená v součtu s dopady nových poplatků za vypouštění odpadních vod více jak zmiňovaných 1 700 Kč/rodinu/rok – což přesně odpovídá celkovému dopadu nových poplatků do cen pro vodné a stočné, uváděného odborovými organizacemi, nikoliv dopadu jakéhosi „meziročního“ růstu, kterým předkladatel uměle rozkládá celkovou zátěž.

Ministerstvo zde záměrně opomíjí dopad současného zvyšování poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, který je stejně zásadní, jako u odběrů podzemní vod a opět je selektivní, zejména u menších sídel.

V hodnocení dopadů navíc chybí výpočet dopadů nově zpoplatněných vypouštění odpadních vod, za které mají být nově považovány všechny odpadní vody z odlehčovacích komor mimo požadavky normy či kanalizačních řádů. A proč je i zde dopad zvýšení poplatku na zákazníka více jak dvojnásobný?

Realitou je totiž to, že vyčištěných odpadních vod je dvojnásobek, než vod fakturovaných. Důvodem jsou dešťové vody, které mají pro většinu subjektů výjimku ze zpoplatnění a také vody balastní. Pro konkrétní lokality s menšími ČOV (např. v kraji Vysočina), vyšším podílem balastních vod a s doposud nezpoplatněným odlehčováním je běžný dopad na úrovni 5 Kč/m3.

Při použití dat Ministerstva je potom celkový dopad navrhované novely vodního zákona vyjádřen nárůstem plateb za vodné a stočné v konkrétních lokalitách o 12 až 14 Kč/m3, tedy o 438 Kč/osob/rok až 511 Kč/osoba/rok.

Zároveň je nutné upozornit i na skutečnost, že současně Ministerstvo předkládá vládě novelu nařízení vlády č. 401/2015 Sb. o vypouštění odpadních vod do vod povrchových, která výrazným způsobem zpřísní požadavky na čištění odpadních vod, což opět vyvolá celkové investiční a provozní náklady v řádu miliard Kč za rok.

Je zřejmé, že chystané změny legislativy v oblasti ochrany vod navržené Ministerstvem životního prostředí znamenají daleko vyšší dopad do plateb za vodné a stočné, než je samo MŽP ochotno vůbec připustit. Za takovéto situace, kdy existuje tak značný rozpor v kalkulaci dopadů na obor vodovodů a kanalizací, je přijetí navrhované novely vodního zákona nanejvýš problematické a ohrožující udržitelnost sociálně únosné ceny vody v České republice.

Pozn. pod čarou: O věrohodnosti výpočtů svědčí i konstatování Ministerstva „Sečteno a podtrženo: V roce 2014 činila průměrná výše ceny vodného cca 42 Kč/m3, tj. při průměrné spotřebě vody 100 l/osobu/den a 36,5 m3 za rok činily náklady na vodné cca 1489 Kč/osoba/rok.“ Prostý násobek je ovšem 1533 Kč/osoba/rok.

Antonín Raizl, EY, s.r.o

Do roku 2022 cena pro domácnosti a průmysl odebírající pitnou vodu z veřejných vodovodů naroste vlivem zvýšení poplatků za odběr podzemních vod přibližně o 7% při 50 % vody z podzemních zdrojů a 50 % z povrchových. V případě lokalit, které jsou plně závislé na vodě podzemní, dojde ke zvýšení ceny cca o 14%.

Pro průmyslové podniky odebírající vodu nad limit zpoplatnění, který mimochodem novela navrhuje snížit, bude nárůst značně citelnější. Průmysl využívající podzemní vody často disponuje vlastními vrty či studnami v blízkosti provozních objektů náklady jsou tak nižší díky levnější dopravě vody než u veřejných vodovodů. Zde se tak očekává nárůst v poměru k celkovým nákladům v řádu několika desítek procent.

Hugo Turza, technolog čištění odpadních vod:

Ministr Brabec napadl v článku v Hospodářských novinách i ve svém vyjádření pro ČT jasně kvantifikovaný dopad poplatkové novely vodního zákona, prezentovaný odborovými organizacemi s tím, že dle jeho údajů novela zvýší výdaje na osobu maximálně o 36 Kč/rok. V hodnocení dopadu se míjí o řád. Navíc záměrně opomíjí některá fakta:

  1. Dopadem na spotřebitele není zvýšení poplatku, ale konečné promítnutí v ceně za vodné a stočné, které je díky technologické spotřebě vody, ztrátám v distribuci, zisku a DPH o více jak 70 % vyšší, tedy nárůst o 4 Kč/m3 poplatku znamená nárůst o 7 Kč/m3 v cenách pro konečné spotřebitele.
  2. Nejen, že se zvyšuje vlastní poplatek, ale snižuje se i roční objem, od kterého se nově poplatky vybírají. V řadě obcí s menší spotřebou tak dopad nebude 4 Kč/m3 odebrané vody, ale rovnou 6 Kč/m3 odebrané vody, což je ve vodném 10 Kč/m3.
  3. Dopad nových poplatků za vypouštění odpadních vod je zásadní stejně, jako poplatky za odběr vod a ještě více selektivní. U menších sídel pod 10 tis. EO právě nové poplatky za emise dusíku a fosforu budou znamenat zásadní nárůsty, které MŽP v důvodové zprávě bagatelizuje vyjádřeními vlastním odborným odhadem o možnostech lépe provozovat ČOV. Navíc chybí výpočet dopadů nově zpoplatněných odpadních vod, za které mají být považovány všechny odpadní vody, které jsou odlehčovány z odlehčovacích komor, které neplní požadavky normy či neplní požadavky kanalizačních řádů.
  4. U vypouštěných odpadních vod platí to, že vyčištěných odpadních vod je dvojnásobek, než vod fakturovaných. Proč? Důvodem jsou dešťové vody, které mají pro většinu subjektů výjimku ze zpoplatnění a také vody balastní. Stejně jako u vody pitné, tak i zde se poplatky promítají do konečné ceny dvojnásobně – tedy pro konkrétní lokality s menšími ČOV (např. v kraji Vysočina), vyšším podílem balastních vod a s doposud nezpoplatněným odlehčováním je dopad na úrovni 5 Kč/m3.
  5. Neúnosně vysoké nároky MŽP za minimální emise Pc na odtocích z ČOV všech velikostních kategorií. Přitom platí čím větší ČOV tím nižší emise, až na úroveň Pc = 0,5-0,2 mg/l. To zřejmě pramení buď z naprosté neodbornosti,nebo je to záměr, jak naplnit státní rozpočet bez ohledu na sociální dopad.

MŽP zřejmě zcela přesně neví, jak technologicky spočítat všechny parametry jednotlivých objektů ČOV a jaký to bude mít dopad, při tak enormním chemickém srážení Pc. Množství chemického kalu vzroste o 20% v denní produkci a při udržení stáří kalu 25 dní, které potřebuje k nitrifikaci, to bude znamenat navýšení objemů aktivace o +20%. K tomu je potřeba nadddimenzování dmychárny a zvětšení objemů zahušt. nádrží, a to nebereme náklady na koagulant. To se vše projeví ve stočném, což MŽP neuvádí.

Ať se již jedná o celkový nárůst 12 či 14 Kč/m3, počítejte se mnou – průměrná spotřeba 80 litrů na osobu a den krát 365 dnů krát počet osob v nízkopříjmové domácnosti 5 se rovná 1 752 Kč ročně při nárůstu o 12 Kč/m3 či dokonce 2 044 Kč při nárůstu o 14 Kč/m3 a udělejte si sami obraz o tom, kdo lže. Plus k tomu přičtěte nárůst v technologiích ČOV na stočné, které od stolu lze odhadnout na minim 1,5 násobek navýšení vodného, tj. až + 613Kč za stočné, celkem 408 Kč za vodné + 613 za stočné = +1021 Kč /rok na 1 osobu a 5 osob = 5.100Kč /rok.

Zdroj: www.prumyslovaekologie.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Nejčtenější, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace