Navýšení poplatků za skládkování by mělo být impulsem k recyklaci

2. května 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Komentář týdne

ČOV - nečistory hrubé - IMG_4500

Novela zákona o odpadech, jehož inovovaná podoba by měla začít platit od počátku roku 2018, vzbuzuje již v současné době nemalé emoce. Především proto, že jedním ze záměrů novely je zvýšit stávající poplatky za skládkování, což by byl zásadní ekonomický náklad pro všechny, kteří na skládky odpad ukládají.

Kardinální otázkou přitom je, jaké reakce v podnikatelském prostředí by nárůst poplatků vyvolal. Ve hře jsou přitom dva černé scénáře a jeden, abychom zůstali u barevné specifikace, scénář bílý. Právě na něj je nutné se soustředit, což ovšem znamená, že součástí žádoucí změny nemůže být jen a pouze navýšení poplatků, ale provázání tohoto kroku na další motivační faktory, případně sankce. Bílým scénářem je přitom třeba rozumět finanční impulz ke zvýšení recyklaci materiálů, které by jinak skončily na skládkách.

Další možnost oproti recyklaci totiž představuje spalování odpadu, což i přes současné technologie jímající rizikové látky není dobrá zpráva ani pro naše ovzduší, ani pro životní prostředí. Vůbec nejhorším scénářem, a především pro životní prostředí, je pak vznik černých skládek, které mohou na základě vyšších skládkovacích poplatků na oficiálních skládkách vznikat mimo tato území, tedy v přírodě.

K tomu, aby se v ČR kontinuálně snižovalo skládkování odpadů, nutí naší zemi legislativa EU, stejně tak jako ke zvýšení recyklace odpadů. Celá řada firem se také již dnes snaží tomuto trendu přizpůsobit, mimo jiné i vodohospodáři, kteří mimo jiné ve stále větší míře zpracovávají jako surovinu k výrobě energie kaly produkované na čistírnách odpadních vod. Výrazné zvýšení poplatků za ukládání odpadů na skládkách by tak zkomplikovalo ekonomiku i jim, přesto lze uvažované zvýšení poplatků za skládkování považovat za obecně správnou myšlenku. Je totiž zřejmé, že jde o důležitý nástroj, jak skládkování omezit, což je doslova veřejný zájem, především s výhledem do budoucnosti.

Každopádně se zdá, že současný byznys se skládkováním odpadů, ať již budou poplatky stejné nebo vyšší, bude postupně klesat. Zcela jistě by ho měl ale nahradit byznys recyklační, a ne spalovací, jak se, možná oprávněně, obávají naši odpadáři. Jen kotlíkové dotace problém se spalováním a čistotou vzduchu nevyřeší – hlavní riziko, i psychologické, představují průmyslové spalovny, jejichž role by také měla klesat. Nejen kvůli všeobecnému odporu veřejnosti, ale i proto, že spalováním odpadu se společnost připravuje o opětovné využití řady látek v odpadu přítomných, což v praxi znamená zbytečný ekonomický hazard.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Komentář týdne, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy, Voda a naše peněženka