Navržené metody hospodaření ve smrkových porostech reagují na změnu klimatu

16. března 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

VÚLHM adaptace smrku Malý Blaník

Pracovníci z České zemědělské univerzity v Praze, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a Vojenských lesů a statků, s. p. zpracovali metodické postupy k adaptaci smrkových porostů na změnu klimatu. Informovala o tom Marta Čížková z Lesnického informačního centra VÚLHM.

Smyslem jejich práce je podle Čížkové přiblížit postupy hospodaření ve smrkových porostech České republiky, které podpoří schopnost těchto porostů poskytovat požadované ekosystémové funkce v podmínkách změny klimatu s důrazem na produkci lesa. S ohledem na vysokou zranitelnost smrkových porostů biotickými i abiotickými činiteli se většina navrhovaných opatření týká snížení těchto škod různými úpravami hospodaření, které zahrnují i snížení zastoupení smrku a náhradu jinými, odolnějšími dřevinami.

Navzdory relativně vysoké míře poškozování smrkových porostů a značnému podílu nahodilých těžeb představuje smrkové dřevo klíčovou komoditu lesního hospodářství České republiky. Smrk je vystaven působení široké škály škodlivých činitelů. Z těch abiotických způsobuje největší škody vítr, sníh a námraza. Z  biotických je nejvýznamnějším podkorní hmyz. Zejména ve 3.–5. lesním vegetačním stupni jsou smrkové lesy často poškozovány suchem, přičemž tento typ poškozování může se změnou klimatu narůstat. Podle předpokladů objem nahodilých těžeb v období následujících 50 let v České republice bude v průměru představovat přibližně 6,3 miliónu metrů krychlových ročně. Měnící se podmínky prostředí představují pro lesního hospodáře výzvu přizpůsobit lesy a hospodaření v nich nové situaci využíváním aktuálních poznatků a přístupů k pěstování, hospodářské úpravě a ochraně lesa.

„K opatřením přistupujeme jako k preventivním, čili zaměřeným na posílení přirozených adaptačních mechanizmů stávajících relativně zdravých porostů tak, aby byly nepříznivé vlivy změny klimatu omezeny a naopak, příznivých vlivů bylo využito. Primárním cílem navrhovaných opatření proto není stabilizace akutního rozpadu smrkových porostů, se kterým se setkáváme v některých regionech. Protože míra povědomí odborné a laické veřejnosti ohledně rizik souvisejících se změnou klimatu, potřeby adaptace lesů a možných přínosů je obecně na nízké úrovni, předchází praktické části metodiky obecný rozbor principů jednotlivých adaptačních opatření, který má napomoci lepšímu pochopení navrhovaných opatření a jejich využívaní v praxi,“ vysvětlují autoři.

V důsledku změny klimatu dochází ke změně produkce dřevin, zejména ve smyslu posunu jejich produkčního optima do vyšších nadmořských výšek. Tento vývoj je v souvislosti s adaptací lesa na změnu klimatu zapotřebí zohlednit a na snížení produkce jedné dřeviny reagovat zaváděním náhradních dřevin, jejichž produkce může v daných podmínkách působit kompenzačně.

Jedním z opatření, které metodika popisuje, je úprava dřevinné skladby. V podmínkách České republiky se toto opatření zaměřuje především na snižování výměry zranitelných smrkových porostů v nižších vegetačních stupních (zejména ve 3. a 4. LVS), zvyšování zastoupení dřevin tolerantních ke stresu suchem v nižších a středních polohách a zlepšení přirozených adaptačních schopností lesa zvýšením druhové diverzity.

Dalším opatřením je adaptace lesních ekosystémů pomocí pěstebních opatření. Umělá obnova je důležitým nástrojem pro změnu dřevinné skladby. Vhodné výchovné zásahy mají při adaptaci význam z hlediska podpory produkce, zlepšování vodní bilance a koloběhu živin v porostech, čímž je možné vylepšit celkovou vitalitu porostů a jejich přežívání v nepříznivých podmínkách.

Navrhovaná opatření nepředstavují návod pěstování porostů od jejich založení po obmýtí, ale doporučují, jak v současnosti přistupovat k porostům v různých věkových fázích. V návrhu druhové skladby jsou významně zastoupeny dřeviny s dobrou kvantitou a kvalitou produkce (modřín, douglaska, jedle obrovská, třešeň, dub atd.). Smrk (pokud se bude jednat o vhodný chlumní ekotyp) může dál plnit produkční funkci, nejlépe však ve směsích s výše jmenovanými dřevinami.

Tvůrci nových metod se opírali o výsledky řešení projektu NAZV QJ1220316 a množství domácích a zahraničních studií a dokumentů. V České republice jedním z materiálů, jenž se věnuje tomuto tématu, je i dokument „Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR“ (MŽP 2015), který zahrnuje i část věnovanou lesnímu hospodářství.

O tom, že toto téma nabývá stále více na významu, svědčí také Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který schválila vláda ČR v lednu letošního roku.

Certifikovaná metodika je ke stažení zde: http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/Metodiky/LP_15_2016.pdf

Naše voda, foto Jan Řezáč

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině