Nastává návrat rybníků do české krajiny?

28. srpna 2012 | Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině , Rybářství a rybníkářství

Litovel - IMG_0520

Celkem 43 nových rybníků v ČR eviduje za posledních deset let ministerstvo zemědělství. To je oproti počtu rybníků, které zanikly, doslova zlomek. Situace by se ale měla postupně lepšit.

V současné době jsou totiž vyhlášeny dotační tituly v rámci rezortů Ministerstva zemědělství a Ministerstvaživotního prostředí, jejichž snahou je obnova a údržba rybniční sítě a zřizování mokřadů a tůní ke zvýšení retence a akumulace vody v krajině. Přestože založení nového rybníka je finančně velmi náročná záležitost, například v obci Bořetice se podařilo vybudovat dva rybníky, nový rybník vznikl i ve Velkých Pavlovicích za pomoci peněz z evropských dotací. Ať již za pomoci dotací či investorů začínají vznikat nové rybníky také na řadě dalších míst, dokladem toho kromě výše jmenovaných jsou nové vodní nádrže například na Třebíčsku či v okolí Veselí nad Moravou.

Nejen horké letní dny způsobují sucha v některých oblastech naší republiky. Není neznámým faktem, že za to může také nedostatek rybníků, které jsou důležitým krajinným prvkem. Už od prvopočátku totiž nebyly pouhými nádržemi pro chov ryb, ale plnily také řadu dalších důležitých funkcí. Svým způsobem se staly předchůdci novodobých přehrad, protože zadržovaly vodu v době dešťů či jarního tání a pomáhaly chránit krajinu před záplavami. Sloužily také jako zásobárna vody pitné i užitkové. Rybníky se zakládaly od raného středověku a největšího rozmachu dosáhlo rybníkářství v 15. a 16. století. K nejznámějším osobnostem v tomto oboru v českých dějinách patřili například Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, Mikuláš Ruthard z Malešova anebo Josef Štěpánek Netolický. Od 17. století se však v souvislosti s rozmachem zemědělství od zakládání nových rybníkůustupovalo, a naopak docházelo k rušení těch stávajících. Tento trend pokračoval i ve stoletích následujících.

Jak již přitom portál Naše voda uvedl, zhruba od 1. poloviny 19. století zaniklo na území ČR celkem 4 927 rybníků o celkové rozloze přes 10 654 hektarů. To potvrzuje i mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček. Podle něj zaniklo v povodí Vltavy 837 rybníků o celkové rozloze 1 924,85  ha, v povodí Odry 95 rybníků ( celkem 2 862 ha ), v povodí Labe 1646 rybníků ( 4 024 ha ), v povodí  Ohře 422 rybníků ( 376 ha ) a v povodí Moravy dokonce 1927 rybníků o celkové ploše 1 468 ha. Dle statistik Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy to bylo například na Břeclavsku 56 rybníků, velké rybníky byly prý zrušeny v Rakvicích, další rybník měl zaniknout v Moravském Žižkově. Kroměřížsko mělo přijít o 46 rybníků, v samotné Kroměříži již není rybník o rozloze 5,85 ha. Relativně nejméně rybníkůbylo v minulosti zrušeno na Vyškovsku, celkem šlo podle statistik o 15 rybníků,z nichž největší, v obci Pavlovice, zaujímal plochu 3,38 ha. Početně bylo tedy právě v oblasti řeky Moravy zrušeno nejvíce rybníků, což se podepsalo na tom, že tato dříve úrodná oblast začíná trpět stále více suchem.

„K rušení rybníků docházelo v minulých letech především kvůli zvýšení výměr orné půdy. Toto rušení však mělo jednoznačně negativní vliv na krajinu z hlediska jejího vodního režimu,“potvrdil vedoucí oddělení hydrologie a ochrany vod Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Pavel Novák. Stejně hovořili oslovení starostové obcí na jižní Moravě pro Českou televizi. Obnovování původních či zakládání nových rybníků je proto trendem poslední doby a má jednoznačně pozitivní dopad na vodní režim v krajině. „Obnovované rybníky mohou sloužit k vyrovnávání deficitu vláhy vznikajícího v důsledku klimatické změny a stále se rozšiřujících suchých oblastí, zejména v oblasti Rakovnicka a Jižní Moravy,“ konstatuje Novák.

Kateřina Košutová, Petr Havel

 

 

Související rubriky: Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy