Do naší země přiletěly letos první vlaštovky

24. března 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace

vlastovka

Ačkoli teploty padají v noci hluboko pod nulu, do Česka dorazily vlaštovky.Informovala o tom Lucie Hošková z České společnosti ornitologické (ČSO).

Pověstnou první vlaštovku (ve skutečnosti byly dvě) viděl člen ČSO Ivan Průša nad rybníkem Řežabincem na Písecku. Záznam se objevil ve Faunistické databázi ČSO avif.birds.cz. Současné mrazivé počasí výrazně zpomalilo návrat stěhovavých ptáků. Dvojnásob tedy platí přísloví, že jedna vlaštovka jaro nedělá. Hošková k tomu říká:„V minulých letech jsme první vlaštovku měli zaznamenanou i o deset dní dříve. Současné počasí je však spíše zimní a pro ptačí navrátilce to znamená veliký problém. Po dlouhé cestě nemají téměř žádné tukové zásoby. Navíc u nás hmyzožraví ptáci v tomto počasí nenajdou dostatek potravy. Pozorované vlaštovky budou tedy spíše výjimkou a na jejich hlavní přílet si musíme počkat, až se oteplí.“ Ze stěhovavých ptáků zatím přiletěli například skřivani, čejky, konipasi, drozdi, rehci, budníčci i první čápi bílí.

Vlaštovka je také jedním z pěti druhů, jejichž přílet sledují v Evropě statisíce lidí pomocí projektu Jaro ožívá. První pozorování jarních navrátilců se shromažďují na www.springalive.net. Tento projekt organizuje BirdLife International, v Česku zastoupený ČSO.„Díky projektu Jaro ožívá například víme, že vlaštovky nyní čekají na jižní straně Alp, až se ve střední Evropě oteplí — z Itálie je totiž hlášeno velké množství pozorování,“ dodává Hošková. Spolu s vlaštovkami však do jižní Evropy dorazily už i jejich příbuzné jiřičky. Ty k nám většinou přilétají později než vlaštovky. Až se oteplí, můžeme být podle Hoškové svědky neobvyklého úkazu, kdy se k nám vrátí mnoho druhů stěhovavých ptákůzároveň.

I když vlaštovkám dostatek hmyzu nezajistíme, zrnožravým a všežravým ptákům můžeme pomoci, když budeme stále doplňovat krmítka. Usnadníme jim tak přežití letošního nebývale chladného nástupu jara.

Vlaštovky jsou drobní pěvci, hnízdící ve většině případů v blízkosti člověka. Jsou rozšířené po celé Evropě,nalezneme je v Africe, Asii, i obou Amerikách Miskovité hnízdo dovedněslepené z kuliček bláta si staví nejraději uvnitř hospodářských budov jako jsou chlévy, stodoly, maštale nebo v průjezdech a chodbách domů. Samice snáší 3-6 vajec, hnízdí 2x do roka od května do srpna. Živí se hmyzem, který obratně chytá za letu. Vlaštovka je dálkový migrant – zimovištěm našich ptákůje jižní část afrického kontinentu. K nám přilétá již v druhé půli března, jarní přílet pak vrcholí v dubnu. Hlavním obdobím odletu je první polovina září, opozdilci se objevují až do konce října.

Zajímavosti o vlaštovce:

lidé odedávna věří, že vlaštovky nosí štěstí

staří Slované vlaštovku považovali za posmrtné zosobnění lidské duše

staří Římani je však považovali za poslyšpatných zpráv a německý reformátor Martin Luther dokonce za ptáky přinášející zlo

dříve si lidé mysleli, že se na zimu zahrabává do bahna

táhne rychlostí až 300 km za den

nejvzdálenější nález naší vlaštovky pochází z Jihoafrické republiky (8503 km)

nejstarší kroužkovaná vlaštovka v Evropě se dožila 11 let

jubilejním desetimiliontým záznamem v databázi Euring Evropské unie pro kroužkování ptáků byl kontrolní odchyt vlaštovky u hnízda na pardubicku v ČR

Naše voda, foto vlaštovka obecná, Cezary Korkosz/archiv Spring Alive.

 

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace