Národ, který ničí půdu, ničí sám sebe

29. ledna 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Jen kvůli erozi půdy Česko ztrácí asi čtyři miliardy korun ročně. Připomínají to Lidové noviny s tím, že problémem je také masivní zástavba půdy.

V Evropě, Česko nevyjímaje, zabíráme až moc půdy stavbami a o pomyslné srdce životního prostředí se nestaráme, jak si zasluhuje. I proto OSN vyhlásila rok 2015 Mezinárodním rokem půdy. „Stav našich půd je alarmující. K půdě se chováme s nevysvětlitelnou a neobhajitelnou lhostejností, nevratně ji zabíráme a poškozujeme,“ řekl LN Bořivoj Šarapatka, jenž nyní předsedá České pedologické společnosti. Připomíná též prohlášení amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta, který uvedl, že „národ, který ničí půdu, ničí sebe“.

V České republice je podle pedologů asi polovina půdy ohrožena vodní erozí; odhadem šestinu půdního fondu poškozuje též větrná eroze. Odnáší svrchní, nejúrodnější vrstvy půdy, což může vést ke snížení úrodnosti a logicky k vyšším nákladům a též k nadměrnému užívání „chemie“. „Nedávno jsem se setkal s informací, že ročně u nás přicházíme v důsledku eroze o čtyři miliardy korun. Podle mého soudu to je částka podhodnocená, odrážející jen cenu zeminy, která se přemisťuje, a nezahrnuje další ztráty – třeba snížení výnosů plodin,“ doplňuje profesor Šarapatka. K tomu se přidávají i další rizika: takzvané utužení (změny fyzikálních vlastností půdy), nedostatek organických látek (humusu) nebo i kontaminace půd.

Ta ale v Česku není oproti zbytku Evropy tak vážná. „Kontaminace je u nás vázaná na lokální zdroje znečištění, případně ji zaznamenáváme podél větších vodních toků. Oproti tomu v ostatních rizicích jsme na tom hůře. Jen vodní erozí máme ohroženu více než polovinu zemědělské půdy (z celkových 4,2 milionu hektarů – pozn. red.) a z toho asi 500 tisíc hektarů je již vážně poškozeno,“ řekl LN Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd.

Kvůli utužení zase na polích stojí voda. „Obrovský problém je úbytek půdní organické hmoty, navíc se naše půdy okyselují. To celé má za následek, že půda nedokáže zadržet vodu, a i proto jsou tak velké povodně a naopak sucho,“ dodává Vopravil. Největší hrozbou je ale podle něj zábor půdy. V ČR ubývá rychlostí patnácti až dvaceti hektarů denně. Reálně hrozí, že si za pár set let zabetonujeme své zdroje.

„Velkým problémem je nepropustné překrývání povrchu půdy, a to především kvůli výstavbě velkoplošných nákupních a logistických center, továrních hal, komunikací, ale i rodinných domů. Dochází tak k výraznému úbytku využitelné půdy, který je v podstatě nevratný,“ potvrzuje profesor Luboš Borůvka z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Do budoucna se tím může snižovat soběstačnost země ve výrobě potravin. Borůvka nicméně vyvrací mýty, že by české půdy byly nějak celoplošně znečištěny (těžkými kovy, pesticidy či polychlorovanými bifenyly); jde jen o lokální, historicky dané jevy.

Simulátor deště i monitoring Půda je neobnovitelný přírodní zdroj; jeden její centimetr se vytvářel stovky let, ale může být rychle zničen. Pokud ztrácí své funkce, hovoří pedologové o degradaci půd. Za to mohou přírodní faktory, ale výrazně ji zrychluje a zintenzivňuje lidská činnost. Zmírnění degradace je možné dodržováním správných agrotechnických postupů, rozumným střídáním plodin, používáním organických hnojiv či rozdělováním rozlehlých celků. Naproti tomu pohromou jsou dlouhé svahy bez přerušení mezemi či zatravněnými pásy, kdy má stékající voda ničivé účinky.

Výzkumý ústav meliorací například vyrobil i velký „simulátor deště“, který v terénu ověřuje, zda je půda pro pěstování dost stabilizována. Podle ředitele ústavu Jiřího Hladíka se již tyto postupy nebo protierozní návody uplatnily u zemědělců třeba na Příbramsku či Hodonínsku.

Půdní výzkumný ústav spustil spolu s ministerstvem zemědělství projekt monitoringu erozí, do kterého pověření pracovníci zaznamenávají erozní události z ČR a na webu se mohou zapojit i vlastníci pozemků, hospodáři a další občané.

Vědci z ČZU zase připravují erozní modely, jež umožňují předvídat, jaké budou mít dané změny dopady na využití půdy. Pro ochranu půd v Česku je ovšem klíčové zavádění standardů dobrého zemědělského stavu (GAEC), které si definují členské země EU. V přípravě je též nový zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který by měl řešit potíže s hospodařením na pronajaté půdě. Počítá se v něm i se sankcemi za nešetrné nakládání s půdou. „Přestože existují zákonná omezení v podobě poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, jejich účinnost je omezená a stále se objevují snahy tyto poplatky snížit nebo zavést výjimky. Nový návrh zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který se v současné době projednává v parlamentu, bohužel v tomto smyslu neznamená nějaké zvýšení ochrany, spíše naopak,“ míní profesor Borůvka z katedry pedologie a ochrany půd ČZU, která mapuje situaci, dokonce i doslova: před několika lety zde vznikl Atlas půd České republiky.

Podle ředitele výzkumného ústavu Hladíka je novela zákona potřebná. „Novela stanovuje přijetí nových vyhlášek pro ochranu půdy, použití sedimentů na orné půdě a zřizuje registr půdy pro její účinnější ochranu. Na co všichni pedologové v Evropské unii čekají, je přijetí rámcové směrnice o půdě, která by vedla ke zvýšené ochraně půdního fondu v celé EU. Ale tu stejně jako u nás lobbistické skupiny bojkotují,“ říká Hladík.

Veřejnému zájmu o půdu by měl pomoci i zmíněný Mezinárodní rok půdy 2015. Cílem je posílit povědomí o její důležitosti pro potravinovou bezpečnost, ekosystémové služby, udržitelný rozvoj a také prosazování účinných politik a akcí směřujících k ochraně tolik cenných půdních zdrojů. „Byl bych rád, kdyby právě v tomto roce parlament schválil dobrý zákon o ochraně půdy. Přál bych si, aby Mezinárodní rok půdy byl novým začátkem naší úcty k půdě. Naši předci věděli, že pouze půda je živí a přináší jim budoucnost,“ míní Šarapatka.

Mnozí podle něj hájili půdu se zbraní, odnášeli si ji s sebou do exilu. „Pak se vyvlastněním úcta ztratila. Vše patřilo všem a nikomu, na půdu se nahlíželo jako na továrnu, jež musí vyrábět potraviny. Pokud si nebudeme půdy vážit, čeká nás a naše potomky temná budoucnost,“ varuje.

Zdroj: Lidové noviny, ilustrační foto archiv Naše voda

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka