Na Šumavě začali s revitalizací dalších potoků a mokřadů

16. července 2015 | Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině

pot

Systematická revitalizace rašelinišť, mokřadů a vodních toků na území národního parku Šumava, která začala v roce 1999, probíhá i v letošním roce. Od poloviny července budou pokračovat práce na rašeliništích u Zhůřského potoka, na Žlebském potoce a okolních mokřadech a na Jedlovém potoce nedaleko Soumarského mostu. Oznámil to mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Správa Národního parku Šumava začala s revitalizacemi v roce 1999 na Kamerální slati nedaleko Roklanské chaty. Od té doby obnovila 590 hektarů rašelinišť a bylo zablokováno na 62 kilometrů odtokových kanálů.

Na celé Šumavě je přibližně 6000 hektarů rašelinišť, a téměř dvě třetiny z nich byly v minulosti odvodněny. S vysoušením se začalo už v 19. století, ale nejsilnější zásahy byly provedeny v 70. a 80. letech minulého století. Hlavním důvodem odvodňování bylo především zvýšení produkce dřeva z lesa nebo údržba zemědělské půdy,“ vysvětluje historii a důvody odvodňování rašelinišť na Šumavě botanička Iva Bufková.

„Bohužel, každé odvodnění rašeliniště poškozuje. Pokud je dostatečně silné, může rašeliniště v průběhu několika desítek let i zaniknout a kromě jedinečného biotopu tak zmizí i plocha, která působí jako přirozená zásobárna vody hlavně v obdobích sucha. V minulosti bylo na Šumavě odvodněno zhruba 4000 hektarů rašelinišť, a i když ne všechny kanály jsou pro rašeliniště likvidující, je to dosti významná změna pro krajinu,“ doplňuje Iva Bufková.

kanPodle údajů z průzkumu provedeného v devadesátých letech, je k obnově vhodných zhruba 2000 hektarů rašelinišť a mokřadů, z nichž více než čtvrtina je již hotova. K tomu ještě Správa Národního parku Šumava revitalizuje kilometry napřímených potoků.

„Letos jsou na řadě Žlebský a Jedlový potok a okolní mokřady a rašeliniště na Zhůřském potoce. Revitalizace bude probíhat od 15. července a dokončena by měla být v listopadu letošního roku. Rozpočet těchto akcí je dohromady 10,7 milionů korun, jsou řešeny subdodavatelsky a jsou plně hrazené z dotací státního fondu životního prostředí,“ říká Jan Dvořák.

Revitalizační práce jsou vždy prováděny velmi citlivě a v největší možné míře ručně. Občas je ale nutné využít techniku, vždy však tu nejšetrnější, například odlehčené „bahenní“ bagry s širokými pásy, které běžně pracují v bahnitých dnech při čištění rybníků. Tato technika byla použita například při revitalizaci Černohorského močálu v loňském roce, kde byly extrémně velké povrchové kanály s hloubkou až 2,5m a šířkou 7m a byly do nich svedeny odtoky z mnoha pramenů z navazujících lesních rašelinišť.

Naše voda, foto: NP Šumava, Iva Bufková

Související rubriky: Prevence povodní, voda v krajině