Na sucho si musíme zvyknout

9. září 2015 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

Soos

„Vodu je nutné zadržovat jak pro období sucha, tak při přívalových deštích,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny předseda České pedologické společnosti Bořivoj Šarapatka. Celý rozhovor si můžete přečíst v následujících řádkách.

LN: Po vedrech se spustily silné lijáky. Dokáže vyprahlá půda v Česku pojmout tolik vody?

ŠARAPATKA: Nedostatek srážek byl v uplynulých měsících opravdu značný, v některých lokalitách šlo o méně než 100 až 150 litrů na metr čtvereční oproti normálu. Doplnění půdní vody i zásobáren podzemních vod bude určitě dlouhodobý proces, který ovlivňuje řada faktorů. Pedologové vědí, že hluboké černozemě či hnědozemě mohou zadržet až 340 litrů na metr čtvereční. To je opravdu pozoruhodná schopnost půdy zadržovat vodu, ale toto množství může být negativně ovlivněno poškozením – degradací půd, jako jsou například eroze, její utužení těžkou mechanizací, ztráta organické hmoty a podobně. Stav zásob vody v půdě ovlivňuje i intenzita dešťů, při přívalových srážkách se zrychlí odtok z krajiny, zvláště na svažitých pozemcích, a spolu s erozními smyvy může způsobit spoustu problémů. U některých půd můžeme zaznamenat naproti tomu vodoodpudivost, kdy se i při nedostatku vody tato hůře vsakuje a z krajiny odtéká. Se všemi uvedenými faktory je pak nutné počítat při bilancích vody v půdě a krajině.

LN: Kde podle vás hrozí s absorpcí takto prudkých srážek největší potíže?

ŠARAPATKA: Máte-li na mysli problémy s infiltrací vody, což je schopnost půdy srážky pojmout, jasně se jedná o půdy svažité a utužené. Absorpci srážek nepomáhá trend posledních let, kdy pozorujeme delší epizody sucha často zakončené přívalovými srážkami. Žijeme v době narůstajících extrémů.

LN: Myslel jsem spíše, v jakých oblastech ČR. Máte vy, jako odborníci, k dispozici nějakou mapu, která by hodnotila území ohrožená suchem? Mění se to v posledních letech?

ŠARAPATKA: Hodnocením sucha se zabývá Český hydrometeorologický ústav, výsledky měření uvádí na svých internetových stránkách. Z dalších organizací dosáhl pokroku tým na Mendelově univerzitě v Brně a v centru CzechGlobe, který na http://www.intersucho.cz publikuje intenzitu sucha a nasycenost půdního profilu pro celou ČR. Tento tým provedl i historickou analýzu suchých epizod.

LN: Co říká?

ŠARAPATKA: Vyplývá z ní, že například zemědělci budou muset více využívat technologie, jež šetří vodu, pravděpodobně se změní i skladba používaných odrůd. Dále bude nutné podporovat různá opatření, jež pomohou zadržet vodu v krajině.

LN: V lednu jste LN řekl, že stav půd v tuzemsku je alarmující – mimo jiné i kvůli postupující zástavbě či erozi. Uvědomují si to teď, po enormním suchu, lidé o trošku více?

ŠARAPATKA: Povědomí o významu půdy je bohužel stále nedostatečné. A nemyslím si, že lidé spojují degradaci našich půd s klimatickými extrémy, nedostatkem vody nebo naopak se záplavami a s přívaly bahna… Nezbývá než stále znovu připomínat, že stav krajiny, půdy, vodní režim a způsoby hospodaření spolu úzce souvisejí. Pokud zůstaneme u vody v krajině, tu je nutné zadržovat jak pro období sucha, tak při přívalových deštích. Takové akumulační prostory a opatření v krajině mohou pomoci v rámci protipovodňové ochrany a samozřejmě při dodávce vody v obdobích sucha. Jako příklad můžu uvést množství zaniklých rybníků. Z naší krajiny zmizelo těch větších – nad plochu půl hektaru – od poloviny 19. století více než tři tisíce; všech rybníků, tedy i těch menších, ubylo dohromady skoro dvacet tisíc!

LN: To je šokující. Věnují se pedologové i počítání dopadů na hospodářství? Lze to vyčíslit?

ŠARAPATKA: Eroze, a to zejména vodní, je nejvážnějším typem degradace půd nejen u nás, ale celosvětově. V České republice ohrožuje zhruba polovinu zemědělské půdy a negativně ovlivňuje její fyzikální, chemické i biologické vlastnosti. V odborném tisku, a to zejména zahraničním, jsou publikovány informace, o kolik procent se mohou snížit výnosy plodin při různém stupni ohrožení pozemků erozí. Přesné informace, o jakou produkci přicházíme, však nejsou k dispozici. Data o erozi byla před pár lety přepočítána na půdu, která je erozí přemisťována; odhady se pohybují kolem čtyř miliard korun ročně. Musíme se ale zabývat i dalšími významnými otázkami, například jak eroze ovlivňuje zemědělskou produkci. Pokud bychom vyčíslili i tyto ztráty, došli bychom k číslům ještě mnohem vyšším…

LN: Má tato situace řešení?

ŠARAPATKA: Navrhujeme tento pohled i centrálním orgánům státní správy a domnívám se, že zjištěné údaje o ztrátách by podpořily oprávněnost vynakládání peněz na protierozní ochranu.

LN: Letošek je Mezinárodním rokem půdy. Co byste vzkázal českým politikům i ostatním obyvatelům? Jak se máme k půdě chovat?

ŠARAPATKA: Vzkaz je jasný: proberme se! A zejména politici, kteří zákonnými normami přímo ovlivňují hospodaření země s půdou. Dostali jsme ji bez vlastních zásluh od předků a měli bychom se chovat tak, abychom ji ve slušném stavu předali svým dětem. Zatím pro to mnoho neděláme, náš postoj k této nenahraditelné komoditě sleduje jen krátkodobé cíle. Je nutné si uvědomit, že půda jako významná složka našeho životního prostředí neplní jen funkce spojené se zemědělstvím a lesnictvím, ale je nenahraditelná i pro celou řadu dalších funkcí, k nimž patří i zmíněná akumulace a retence vody. Půdy není mnoho. Na jednoho obyvatele České republiky připadá 0,42 hektaru zemědělské půdy, z toho 0,30 hektaru půdy orné, což je přibližně evropský průměr. Přesto neváháme půdu mnohdy neuváženě zabírat nebo poškozujeme její kvalitu.Půda jako přírodní zdroj je nenahraditelná, prakticky neobnovitelná – centimetr vzniká sto a více let, ale zničit ji jsme schopni třeba jen jediným škrtem pera pod nedokonalým zákonem, rozhodnutím nebo pouhou lhostejností.

Zdroj: Lidové noviny, ilustrační foto naše voda – Nina Havlová

 

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Vodovody a kanalizace