Na Strakonicku si lidé vyrábějí proti povodni vlastní zábrany

8. srpna 2012 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Prevence povodní, voda v krajině

voda na lesní cestě

Ve Sviněticích u Bavorova na Strakonicku si lidé proti povodním vyrobili vlastní zábrany a vymysleli důmyslný varovný systém se sousedy z okolních vsí. Píše o tom jihočeská mutace Mladé fronty Dnes.

Přestože se ve většině měst a obcí budují nejrůznější protipovodňové hráze, zábrany či odvodňovací koryta, v malé vesničce se od povodní před deseti lety nezměnilo vůbec nic. Podle místních se naopak stav ještě zhoršil; propusti v silničním a železničním mostě, které byly poškozené, jsou menší, a voda se tak rychleji rozlije k jejich domům. „Až mě to úplně naštve, vyhodím most do povětří a bude po starostech,“ říká jeden z místních obyvatel u Bílského potoka.

Koryto snadno překročíte, po dně teče vody po kotníky. I tak ale dokáže při větších deštích napáchat pořádné škody. A už to také mnohokrát předvedl. „Propustě v mostě, který po povodních opravili, jsou menší, než bývaly dříve. Stačí, aby připlavaly klacky, most se ucpe a voda se okamžitě rozlije přes silnici k domům. Opravdu nejlepší by bylo udělat tam pořádné díry, ať aspoň může voda protékat,“ doplňuje senior. Ačkoliv muž své výhrůžky nemyslí vážně, přesně vystihují naštvanost lidí v obci. Ze všech stran jen slyší, že na protipovodňovou ochranu nejsou peníze a nebo že není možné koryto prohrabat. A tak se zařídili po svém: vymysleli a vyrobili si vlastní zábrany a důmyslný „varovný“ systém se sousedy z okolních vsí.

„Ve vratech máme úchyty a žlaby, do kterých nandáme dubové fošny a vytvoříme zátaras, vlastněprotipovodňovou stěnu,“ popisuje Jitka Bílá, majitelka domu v křižovatce u mostu, který je první na ráně. Při povodních v roce 2002 měla v domě téměř metr a půl vody a škody za půl milionu korun. Podobně jsou na tom i další sousedé. A všichni mají na všech místech, kudy může voda do stavení natéct, vyrobené zátarasy. „K tomu si voláme při každém větším dešti s lidmi z nedalekého Bílska, jak tam potok vypadá a jestli se zvedá. Pak dál si telefonujeme tady v obci a se starostou Bavorova. Ale situace se tu vůbec nezměnila, akorát jsme slyšeli sliby o suchých poldrech, které by vodu zachytávaly, ale ty dodnes nejsou,“ říká další obyvatelka Svinětic Blanka Jarošová.

Právě suché poldry, tedy zadržovací nádrže, měly sloužit zejména při přívalových deštích. Ty poničily obce v okolí naposledy v roce 2009. A mnohem hůře než povodně před deseti lety. „Tehdy to šlo s bahnem z polí. Měli jsme v domě až 40 centimetrů bláta,“ vzpomíná Blanka Jarošová, jedna z obyvatelek, která se také podepsala pod otevřený dopis hejtmanovi Jiřímu Zimolovi, aby se o vybudování poldrů zasadil.

Je až neuvěřitelné, jak je Bílský potok zarostlý. Břehy jsou plné náletů a křoví. Bouřka v minulou neděli večer jej trochu „vyčistila“. Tedy spíš poválela vysokou trávu. „Každý, kdo se sem přijede podívat, tak musí přece uznat, že takto to není možné. My už tady ale nemáme sílu pořád někam psát a někoho upozorňovat, když se nic neděje. Stačí, aby se sem opravdu přijeli podívat, a musí nám dát za pravdu a začít s tím něco dělat,“ kroutí hlavou další muž z obce.

I na bavorovské radnici vědí, že stav potoka je žalostný. Ani jí se ale nedařilo se správcem, kterým byla Zemědělská vodohospodářská správa, na jeho vyčištění domluvit. „Lidé mají pravdu, potok se vyčistil jen po povodních a pak už jsme jen slyšeli, že není možné jej třeba prohrábnout, protože jsou tam cenné rostliny aživočichové, jako žáby,“ krčí rameny Václav Kůs, místostarosta Bavorova, pod který Svinětice spadají.

Potok od začátku loňského roku ale patří pod správu Povodí Vltavy. A to slibuje, že jej vyčistí. I přesto, že podle mluvčí podniku Michalely Pohůnkové zarostlý není. „Převzali jsme mnoho toků v různém stadiu zanedbanosti a nejde vše okamžitě řešit, ale určitě budeme s lidmi jednat,“ říká investiční technik budějovického Povodí Vltavy Martin Poláček.

Zdroj: www.idnes.cz

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině