Na slanost moří mají prý největší vliv černé komíny

Aktualizováno 4. října 2012 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

2507766--koralove-ostrovy-v-tichem-oceanu--1-950x0p0

Jeden kubík mořské vody obsahuje v průměru 35 kilogramů soli – průměrná salinita (slanost) světového oceánu je tak 35 procent. Píše o tom facebooková verze portálu Naše voda.

Při odpaření veškeré vody ze světového oceánu by tak zůstala na dně vrstva soli vysoká 62 metrů. Slanost vody je ovšem proměnlivá. Nejnižší je v polárních oblastech, nejvyšší ve vnitrozemských mořích v oblastech subtropů, kde je velký výpar. Obecně se dá říci, že směrem dolů k subtropickým oblastem slanost mořské vody stoupá.

Prvotní domněnka byla, že se soli v oceánu nahromadily odpařováním sladké vody, do které přinesly řeky rozpuštěné horniny z okolních hornin a podmořský vulkanizmus. To je ale podle posledních výzkumů minoritní příčina slanosti moří a oceánů. Dominantním zdrojem mají být naopak podmořské „černé komíny“ chrlící na dno oceánů rudní roztoky s velkým obsahem kovů. Je ale zřejmé, že slanost mořské vody vzniká spolupůsobením mnoha příčin a záleží na tom, kde která z nich právě převládá. Složení mořské vody se v průběhu geologických epoch mění, liší se i podle jednotlivých moří, či míst v nich a ani voda prvotního oceánu určitě nebyla „sladká“.

Facebook Naše voda

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě