Na rozdíl od Evropy je voda v Africe zásadní strategickou surovinou

17. prosince 2012 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Prevence povodní, voda v krajině

ilustračka voda v Africe1

Mnohakilometrové každodenní cesty za vodou – to je každodenní realita mnoha afrických dětí. Píše o tom portál rozvojovka.cz.

Mnozí obyvatelé Afriky si musí takto obstarat nezbytnou vodu k pití, vaření, k napojení domácích zvířat a pokud zbude, pak i k osobní hygieně. Za dobrý standard sledovaný národními statistikami se považuje vzdálenost zdroje vody menší než 1,5 km od domu. Nejhorší dostupnost vody je v zemích subsaharské Afriky, zejména v Somálsku a Etiopii. K té pitné zde má přístup méně než 40 % obyvatel. Obstarávají ji většinou děti a ženy. Nedostupnost vody přitom úzce souvisí nejen s dětskou prací, ale i se školní docházkou a zdravím dětí. Ty, které musí celý den trávit nošením vody, na školu nemají čas a z kontaminované vody jsou nemocné a oslabené.

Lze s touto situací něco dělat? Když se v oblasti podaří zajistit přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením, transformují se celé komunity. Výzkumy ze zemí jako Jemen, Guatemala nebo Ghana dokazují, že přístup k vodě zvýší školní docházku a sníží práci dětí až čtyřnásobně. Hodiny, které děti dříve putovaly za vodou, nyní tráví ve škole nebo jinou aktivitou. Jde zejména o dívky, ty mají domácnost většinou na starost.

Ke zlepšení dostupnosti vody ve vyprahlé Africe lze přispět nejen podporou staveb a oprav vodních vrtů a studní. Pomoci můžeme i jako spotřebitelé. Mnoho produktů náročných na vodu pochází ze suchých zemí. Příkladem je bavlna dovezená z Egypta, Senegalu či Pákistánu, řezané květiny z Keni či Etiopie nebo tropické ovoce z pouštní severní Afriky. Státy tak vyváží vodu, která by mohla zůstat farmářům a běžným lidem na pití a vaření.

Naše nákupní tašky nejsou jediným pojítkem mezi námi a globálním problémem dětské práce a nedostatku vody. K dětské práci nepřímo –avšak významně – přispívá také globální oteplování a s ním spojené extrémní klimatické jevy. „Zatímco odpovědnost za rostoucí exhalace a s nimi spokojené znečištění leží hlavně na vyspělých průmyslových zemích – včetně České republiky – následky ponesou lidé v rozvojových zemích,“ říká Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA. V deštivých oblastech bude ještě více srážek a povodní. Naopak v suchých oblastech, kde žije jedna miliarda lidí, budou sucha ještě větší. S takovými extrémy se nejhůře vyrovnávají právě venkovské samozásobitelské rodiny, mezi které patří celé tři čtvrtiny nejchudších lidí planety.„Zranitelnost vůči dopadům klimatických změn přispívá k nárůstu dětské práce,“upozorňuje Alyson Warhurst z britské společnosti Maplecroft, která analyzuje globální rizika. „Sucha a odlesňování znamenají více práce pro děti, které musí putovat delší vzdálenosti pro vodu a dřevo. Klimatické katastrofy způsobené oteplováním současně zvyšují míru chudoby, kvůli níž jsou děti nuceny odcházet ze školy do práce, aby pomohly uživit rodinu,“ dodává.

Článek vyšel v časopise Dětská práce, který je možné si stáhnout zde.

Zdroj: www.rozvojovka.cz

 

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině