Na prevenci povodní vydal stát miliardy korun

6. června 2013 | Rubrika: Přehrady a vodní díla , Prevence povodní, voda v krajině

déšť - louže - DSCN5298_-_kopie

Opatření proti záplavám zatím stála 15 miliard. Poukazuje na to článek v Lidových novinách.

Celkem 470 milionů korun investovala Praha do systému zabraňujícího proniknutí povodňové vlny z Vltavy do Rokytky. Systém zahrnuje nejen masivní ocelová vrata, ale i betonové přivaděče a vysokotlaká čerpadla. Před vltavskou vodou uchránila vrata Libeň perfektně. Nikdo ale nepočítal s tím, že sama Rokytka se mírně rozlije a zatopí některé komunikace.

Méně úspěšně dopadla protipovodňová investice v Ústí nad Labem. Do ochrany ústecké části Střekov stát investoval jen necelých 99 milionů korun. Výsledkem je větší část městské čtvrti pod vodou, bez lidí, bez proudu, bez dopravy. To jsou dva příklady projektů, které mají Čechy ochránit před záplavami. Od roku 2002 se v Česku postavilo a staví přes 820 podobných protipovodňových opatření za patnáct miliard korun.

„Příkladem je třeba ochrana města Olomouc nebo ochranná hráz v Ostravě. Od roku 2007 se pak vybudovala například protipovodňová opatření podél vodních toků, jako je ochrana Mělníka, Děčína nebo Lovosicka, která se právě dokončuje,“ popisuje Taťána Voců z tiskového oddělení ministerstva zemědělství.

Celkem 3,8 miliardy korun stála dosud protipovodňová opatření Povodí Labe, 2,3 miliardy korun pak zaplatilo za 42 akcí na ochranu proti záplavám Povodí Moravy. „Šlo například o poldr Žichlínek na Moravské Sázavě, rekonstrukci hráze na Bystřičce, zvýšení kapacity koryta řeky Jihlavy v Třebíči, hrázování Třebůvky v Moravičanech nebo ochranné hráze a zajištění průtočnosti koryta Dřevnice v Otrokovicích,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy Jiří Macík.

Peníze od státu i Evropské unie Mezi lety 2000 a 2007 se za protipovodňovou ochranu utratily více než čtyři miliardy korun, do konce letošního roku pak stát za téměř čtyři stovky protipovodňových staveb zaplatí jedenáct miliard korun. Část těchto peněz pocházela ze státního rozpočtu, zbytek tvořila půjčka od Evropské investiční banky. Částka potřebná k omezení škod působených povodněmi je ale mnohem vyšší. Už v roce 2006 ji ministerstvo zemědělství vyčíslilo na 50 miliard korun.

„Na kompletní protipovodňovou ochranu bude určitě potřeba investovat i zbytek původně odhadované sumy,“ říká Jan Žáček, mluvčí ministerstva zemědělství, které má ochranu proti záplavám na starosti. Jestli je taková částka reálná, to podle něj záleží na možnostech státního rozpočtu. „Vláda přes rozpočtové potíže nikdy nepodcenila nutné investice do ochrany před povodněmi. Loni jsme na tyto účely vyčlenili 1,3 miliardy korun, letos to bude 1,9 miliardy, stejně jako příští rok a další roky. Každé opatření ale může jen zmírnit potenciální škody, absolutní ochrana není možná,“ řekl LN ministr financí Miroslav Kalousek.

Miliardy od státu přesto na kompletní ochranu před záplavami nestačí. Ministerstva proto nadále počítají i s penězi od Evropské investiční banky, která Česku miliardy na ochranu proti povodním půjčila už v roce 2006. Kompletní protipovodňová obrana by měla být podle expertů hotová v roce 2027 a od příštího roku do ní bude nutné investovat ještě zhruba 35 miliard korun.

Stovky milionů na údržbu Podle odborníků z řad ekologů a ochránců přírody však nejsou protipovodňová opatření samospasitelná. „Víc by se měla využívat přírodní infrastruktura,“ říká šéf Asociace ochrany přírody a krajiny František Pelc. Jeho slova pak potvrzuje i jedna z prvních katastrof letošních povodní ve Svobodě nad Úpou, kde příval vody doslova spláchl silnici u odbočky na Janské Lázně.

„To byla lidská chyba. Lidé podcenili sílu Černohorského potoka a na soutoku s Úpou jej svázali do úzkého tunelu. Velká voda, která dokázala na horských štětovaných cestách vymlít tři metry hluboké jámy, pak silnici roztrhla,“ líčí Pavel Klimeš, šéf stavební firmy specializované na výstavbu horských komunikací. Protipovodňová opatření podle něj neznamenají jen stavění hrází a betonování koryt řek, ale musí vycházet z charakteru krajiny tak, aby co nejvíce zamezila potenciální škody.

Nestačí ale jen stavět, stavby se musí udržovat a opravovat. Pokud se do roku 2027 podaří dostavět protipovodňová opatření za 50 miliard korun, budou na jejich údržbu podle odborníků zapotřebí ve stejném období další stovky milionů.

Zdroj: Lidové noviny

Související rubriky: Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace