Na Plzeňsku mnoho nových rybníků nevzniká, statistikám pomohly Brdy

26. září 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Padrť ské rybníky

Nové vodní plochy vznikají a zanikají průběžně. V posledních dvaceti letech přibylo v Plzeňském kraji 772 hektarů rybníků, nádrží a řek. Píše o tom Plzeňský deník s tím, že se tak stalo částečně díky zaniklému Vojenskému újezdu Brdy, ale i díky nově vzniklým plochám.

Rybník mají po mnoha letech znovu v Novém Sedlišti na Tachovsku. Zde kdysi rybník byl, ale protrhla se hráz a nikdo už ji neopravil. „Koupili jsme hráz, později i plochu rybníka. Byl zarostlý, že ani nebylo poznat, že tu kdysi byla voda. Několik let trvalo, než se nám podařilo hráz opravit a rybník dovést do dnešní podoby,“ popisuje starostka Jitka Valíčková vodní plochu, která nyní čeká na kolaudaci. Obnova vyšla přibližně na milion korun a obci pomohla ministerská dotace. Domažlice se dlouhodobě snaží v rámci protipovodňových opatření o úpravy a novou vodní nádrž na bývalém vojenském cvičišti na jihozápadním okraji Domažlic. Nové poldry zachycující povodně na tocích vstupujících do města se chystají také pod rybníkem Tři vrby, v údolí u cesty na Stráž a ve Vlčím hrdle. Provedeny už byly úpravy v Havlovicích, na Zelenovských rybnících i v lokalitě U Jezera.

V posledních letech se mnohde rybníky dočkaly oprav, často i díky dotacím. To je případ rybníku v Tržku, který nechal za 1,2 mil. Kč opravit městys Kolinec na Klatovsku, nebo rybníku v Bolešinách. Zde se historická vodní nádrž na návsi dočkala vyčištění a oprav za 645 tisíc korun. Nejvyšší procentuální nárůst vodní plochy zaznamenal podle statistik okres Plzeň-město. V roce 1996 evidoval 415 hektarů, o dvacet let později už 613 ha, tedy o 48 % více. Není to však proto, že by v okolí Plzně vznikly rybníky o velikosti necelých čtyř Boleváků, ale jde spíše o administrativní záležitost. Od 1. ledna 2007 se okres rozrostl o další obce (např.

Starý Plzenec, Chrást, Kyšice, Štěnovice, Mokrouše aj.). Díky tomu okres přišel k téměř 200 hektarům vodní plochy. „Nově tu vznikají jen malé vodní plochy, tůně nebo třeba jezírka pod lobezským parkem. Ale ty mívají rozlohu do hektaru,“ dodal Richard Havelka ze Správy veřejného statku.

Také Rokycansko se může pochlubit přírůstkem – ke konci loňského roku tu úřad evidoval 1033 hektarů vodní plochy, o 182 ha více než o rok dříve. Právě Rokycansku připadla část území bývalého Vojenského újezdu Brdy. Už několik let se mluví o vybudování tzv. suchého poldru Malá Amerika, tedy nádrže, která má ochránit Klabavu při povodních. Povodí Vltavy s její realizací počítá, proti se staví některé obce. Zásadní rekonstrukcí v současnosti prochází hráz Klabavské přehrady. „Dělají se nové bezpečnostní přepady, abychom během suchých let naakumulovali více vody v krajině a na druhou stranu aby zadržela více vody při eventuálních povodních,” řekl Ladislav Janík z odboru životního prostředí MěÚ Rokycany.

Zdroj: Plzeňský deník, foto (Padrťské rybníky CHKO Brdy) Naše voda – Nina Havlová

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy