Na ochranu před povodněmi daly obce v Karlovarském kraji miliony

3. srpna 2017 | Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině

povoden-vltava20

Miliony korun daly za poslední roky obce a Karlovarský kraj do protipovodňových opatření. Katastrofální záplavy se kraji zatím vyhnuly, ale i ty, které územím prošly, způsobily škody za desítky milionů korun. Povodeň v srpnu 2002 napáchala škodu za 105 milionů korun. Větší nebezpečí přitom hrozí hlavně od malých toků.

„Z hlediska počtu stavebních objektů, ohrožených rozlivem stoleté povodně, lze považovat za rizikovou oblast kromě jiného Novou Roli, kde by Vlčí potok zaplavil 74 objektů, dále Hroznětín, kde Bystřice ohrožuje 56 budov, či Horní Žďár a Dolní Žďár, kde Jáchymovský potok představuje riziko pro 41 objektů,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková.

V roce 2002 velká voda, která přišla z hor, způsobila podniku Povodí Ohře škody ve výši 28,3 milionu korun. Za více než 25 milionů korun byly poškozeny silnice druhé a třetí třídy, které jsou v majetku kraje. Povodně poničily majetek deseti obcí v hodnotě 27,5 milionu korun. České dráhy utrpěly v kraji škody ve výši 15,3 milionu korun, Lesy ČR 4,2 milionu korun.

Protipovodňová opatření od té doby vznikla díky Povodí Ohře například v Sokolově podél Lobezského potoka. Plán na vybudování valu, který by ochránil dolní část města od vody z Ohře, ale selhal na dodatečných nákladech, které by představovalo přesunutí parovodu z Tisové. Podařilo se však postavit pětimetrový ochranný val, který chrání dolní část Královského Poříčí.

Kraj má vzhledem k riziku povodní několik výhod. Ohře je v kraji v horním toku a navíc množství vody v ní regulují dvě velké přehrady, Skalka a Jesenice. Při převažujícím západním proudění také velká část srážek spadne na německé straně Krušných hor. Nebezpečné jsou tak hlavně bleskové povodně na horách, právě tak začala povodeň před 15 lety.

Obce ohrožené velkou vodou mohou využít krajské dotace na protipovodňová opatření. Každý rok na ně kraj dává okolo milionu korun. Letos zatím krajské zastupitelstvo schválilo dotaci ve výši přes 243.000 korun městu Kraslice na aktualizaci povodňových plánů. Přes 74.000 korun získaly Lázně Kynžvart na druhou etapu lokálního výstražného systému a Velká Hleďsebe 250.000 korun na první etapu vybudování varovného a informačního systému. Celkem jde o téměř 568.000 korun.

V roce 2016 dostalo krajskou dotaci ve výši přes 913.00 korun celkem devět měst a obcí, přičemž nejvyšší částku získalo město Hroznětín, a to 250.000 korun na vybudování protipovodňového valu.

Na nákladnější investice obce využívají spíš státních či evropských dotací, například z Operačního programu životní prostředí. Třeba loni využil dotaci už zmíněný Hroznětín na budování protipovodňového valu, v roce 2015 mimo jiné Dolní Rychnov na revitalizaci Dolnorychnovského potoka.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto

Související rubriky: Prevence povodní, voda v krajině