Na obnovu vodárenské infrastruktury je třeba ročně 15 miliard korun

Aktualizováno 2. listopadu 2011 | Rubrika: Voda a naše peněženka , Vodovody a kanalizace

sklenice-voda6

Pouze necelých sedm miliard korun se v ČR ročně investuje do obnovy vodárenské infrastruktury, nutné investice ale představují zhruba 15 miliard korun. V rozhovoru pro portál Naše voda to dnes řekl předseda představenstva Sdružení oboru vodárenství a kanalizací (SOVAK) František Barák.

Na potřebu vyšších investic do infrastruktury přitom upozorňuje SOVAK dlouhodobě, naposledy se tématu věnoval právě Barák na dnes končící konferenci věnované provozu vodovodů a kanalizací v Ostravě.

„Ve zhruba 40 až 60 leté periodě by měla být obnovována vodárenská infrastruktura. Vycházím přitom z průměrné délky životnosti vodárenského majetku. V naší zemi máme zhruba 70 000 km vodovodních a 37 000 km kanalizačních sítí, více  než 2 250 čistíren odpadních vod, 12 650 vodojemů a 3 650 úpraven vod nebo zdrojů bez úpravy. K tomu je třeba přičíst tisíce provozních budov, laboratoří, skladů či dvorů. To vše je infrastruktura, která nám umožní denně vyrobit  1,5 miliardy litrů pitné vody. Ročně  přitom odkanalizujeme a vyčistíme zhruba 850 milionů kubíků odpadních vod,“ uvedl Barák.

Hodnota vodárenského majetku v ČR představuje podle něj v pořizovacích cenách roku 2010 více než 1 bilion (1 000 miliard) korun. To je v přepočtu na obyvatele zhruba 100 000 korun. „To znamená, že je třeba dát ročně na obnovu české vodárenské infrastruktury zhruba 15 miliard korun,“ zdůrazňuje představitel SOVAKu.

Zdrojem pro financování obnovy jsou poplatky za vodné a stočné. Z vybraných peněz si ale bere 25 procent stát a dalších zhruba 60 procent jde na údržbu a opravy infrastruktury. Na skutečné investice tak nezbývá dostatek finančních prostředků.

To v praxi znamená, že se bez ohledu na státní nebo evropské dotace musí v ČR zvýšit ceny vodného a stočného. Prostor k tomu dává i kontroverzní doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž by cena placená za vodu neměla přesahovat dvě procenta příjmů rodiny. Tímto doporučením se řídí i tuzemská politická reprezentace.

Zmiňovaná dvě procenta z příjmů domácností přitom představují v praxi cenu vodného a stočného ve výši 85 až 87 korun za kubík. V ČR je ale cena nižší, na většině území se pohybuje kolem 70 korun, na mnoha místech se ale pohybuje cena vodného a stočného mezi 40 až 50 korunami za kubík.

Celkové roční polatky za vodné a stočné se v ČR pohybují mezi 2 200 až 2 500 korunami na osobu.

Petr Havel

 

Související rubriky: Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace