Na Moravě zaniklo v 19. století přes 40 procent rybníků. Obnoví se některé?

27. dubna 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

291220133154

Historii výstavby a zániku rybníků, ale i otisky těchto malých vodních ploch do tváře krajiny mapuje kniha Historické rybníky České republiky – srovnání současnosti se stavem v 2. polovině 19. století. O rozsáhlé vědecké publikaci informoval Radek Palaščák z Univerzity Palackého.

Jejími utory jsou odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a partnerských pracovišť, kteří tak připravili podklad pro případnou obnovu zaniklých rybníků nebo revitalizační či protipovodňová opatření v krajině.

Vědci mapovali plochy historických rybníků, které zaznamenalo II. vojenské mapování z let 1836 až 1852. Výsledky pak srovnávali se současným stavem. „Snažili jsme se přispět k detailnějšímu poznání podoby historické i nynější krajiny. Zpracovaná databáze zaniklých rybníků není cenná pouze z kartografického hlediska, ale získané informace lze využívat při plánovacích a rozhodovacích procesech,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Renata Pavelková z katedry geografie.

Na území České republiky se dnes nachází asi jen třetina z odhadovaného počtu rybníků z počátku 17. století. Zatímco od poloviny 15. do konce 16. století zažívalo rybníkářství v tuzemsku velký rozmach, od poloviny 18. století začaly rybníky masově zanikat. Ze symbolu pokroku a technické vyspělosti se stal naopak symbol zpátečnictví.

Stopy po zaniklých rybnících ale zůstaly v krajině dodnes a analýza současného stavu byla důležitou součástí práce badatelů. „Většina ploch bývalých rybníků slouží nyní jako zemědělská půda, po někdejších hrázích často vedou komunikace, nebo na nich rostou náletové dřeviny. Mnohé plochy nejsou využity optimálně, a proto je vhodné zamyslet se nad případnými změnami,“ uvedla Pavelková.

Pro plánování změn je nutná nejen znalost současného využití těchto ploch, ale na lokalitách užívaných v zemědělství je důležitý i detailnější rozbor půdních poměrů s ohledem na bonitu půdy a vodní poměry. „Výsledky výzkumu a analýzy obsažené v této nové publikaci mohou pomoci v rozhodování a plánování státní správy, samospráv, projekčních kanceláří či vlastníků nebo uživatelů pozemků,“ doplňuje Bořivoj Šarapatka z katedry ekologie a životního prostředí.

Kniha podává i informace o tom, že nejvíce rybníků zaniklo ještě před II. vojenským mapováním. V povodí Moravy, Dyje a Odry ukazují mapy z poloviny 19. století 5022 historických rybníků, z toho bylo 2086 rybníků větších než půl hektaru. Z nich zaniklo 43,5 procenta.

Odborníci zkoumali i vlivy, které k zániku rybníků přispívaly. „Roli hrála především ekonomická nevýhodnost chovu ryb v 19. století, rozvoj cukrovarnictví či poptávka po nové zemědělské půdě. Ve 20. století pohltily menší vodní plochy také nově budované velké vodní nádrže,“ uvedl Jindřich Frajer z řešitelského týmu. Čtenáři v publikaci najdou i příběhy konkrétních zaniklých rybníků.

Kniha je jedním z výstupů tříletého projektu, na němž pracoval interdisciplinární tým odborníků z Univerzity Palackého, Českého vysokého učení technického v Praze, brněnské pobočky Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a olomoucké firmy Ecological Consulting. Autoři vytvořili rovněž mapu současného stavu historických rybníků, která je dostupná na internetu.

Naše voda, ilustrační foto

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství