Na krkonošských horských loukách se opět přirozeně hnojí

31. října 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

krnap-hnuj-louka

Po desítkách let trvající pauze jsou vybrané horské louky opět hnojeny. Informoval o tom dnes mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný s tím, že dodání živin napomůže zvýšení pestrosti lučních druhů rostlin.

Na podzim roku 2015 byly na horské louky v rámci projektu LIFE CORCONTICA po dlouhých letech dodány živiny formou cíleného hnojení. Ať už ručně či za použití lehké techniky bylo kompostovaným, řádně proleželým hnojem pohnojeno 27 hektarů horských luk až do nadmořské výšky 1 245 m n. m. Během letošního podzimu budou živiny dodány dalším 13 hektarům tzv. smilkových trávníků na Rýchorách, Husích Boudách, Sněžných Domcích, Severce, Niklově Vrchu a v Modrém dole. Objem živin ve formě kompostovaného hnoje je přibližně pětkrát nižší než obvyklá dávka pro intenzivně využívané travní porosty.

Pro původní hospodáře mělo hnojení nezastupitelný význam v uzavřeném cyklu oběhu živin v hospodářství. Senem sklizeným z luk byl krmen dobytek v chlévech. Zkrmené živiny pak hospodáři vraceli půdě v podobě chlévské mrvy či kejdy při hnojení. Tento tradiční model po druhé světové válce přestal fungovat. Níže položené louky byly intenzivně přehnojovány statkovými, ale i minerálními hnojivy za účelem maximalizace výnosů. Louky ve vyšších polohách přestaly být obhospodařovány. Suchá neposečená biomasa se na loukách rozkládala velmi pomalu a louky chudly. Druhy, které ke svému růstu potřebují více živin, zmizely a zůstaly pouze druhy nenáročné (např. nyní běžná smilka tuhá).

Novodobí hospodáři na horách nechovají celoročně zvířata ve chlévech. Přes sezonu je nechávají pást na loukách a na zimu je velmi často shánějí do podhůří, kde pro ně také suší většinu sena. Z hor vymizela přirozená výroba chlévské mrvy a kejdy a hnojení ztratilo význam pro zachování cyklu oběhu živin v rámci hospodářství. Zůstává však velmi významné z hlediska ochrany rostlinných společenstev horských luk. Chceme-li vrátit horským loukám jejich květnatost, nevystačíme si pouze se sečí či pastvou. Naprosto nezbytné je dodat loukám dostatek živin k tomu, aby se mohly znovu uplatnit rostliny, které z luk dříve vymizely. Pokud se nám to podaří, bude to mít i velký význam pro místní hospodáře – louky budou úživnější a budou poskytovat hospodářsky kvalitnější seno a pastvu.

Mnoho tradičních horských luk v Krkonoších zůstalo po odsunu místních obyvatel po 2. světové válce opuštěno. Ustalo zde tradiční hospodaření, které od 16. století dávalo loukám jejich podobu, a díky kterému byly květnaté a plné života. Od té doby se na nich pomalu začal rozpínat les a mnoho lučních enkláv částečně nebo zcela zaniklo. Louky procházely změnami i při pohledu „dovnitř“ – mnoho rostlin, dnes vzácných a ohrožených, bylo vytlačováno několika málo běžnými, konkurenčně silnými druhy. Louky tak pomalu začaly ztrácet význam jak pro ochranáře, tak pro místní zemědělce.

Projekt LIFE CORCONTICA si klade za cíl zlepšit péči o nejcennější horské louky. Vedle stanovišť luk a pastvin projekt podporuje i jednotlivé druhy – hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica), který se v současnosti vyskytuje pouze v Albeřicích, a rybku vranku obecnou (Cottus gobio), jejíž populace v krkonošských tocích stagnuje. LIFE CORCONTICA je realizován a spolufinancován třemi partnery – Správou KRNAP, Institutem aplikované ekologie DAPHNE a Ministerstvem životního prostředí ČR. Dárcem 75 % prostředků je Evropská komise v rámci programu LIFE+.

Více informací o projektu najdete na webových stránkách http://life.krnap.cz/ nebo na facebookovém profilu http://www.facebook.com/life.corcontica

Naše voda, foto KRNAP

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině