MZe plánuje v roce 2016 podpořit budování závlah 60 miliony

30. prosince 2015 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

NETAFIM - IMG_8529

V rámci programu „Podpora obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí“ počítá Ministerstvo zemědělství (MZe) v příštím roce s dotacemi ve výši 60 milionů korun. Uvádí se to v publikaci Sucho – vážná hrozba pro Českou republiku, o které již portál Naše voda informoval.

Cílem programu je snížení potřeby vody na závlahy, energetické náročnosti závlah a využití pozitivních environmentálních a mimoekonomických účinků závlah jako opatření na zmírnění dopadů klimatické změny a tím zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských podniků a stabilizace zemědělské produkce. Program zahrnuje investiční akce na pořízení strojů a zařízení. Jedná se o podporu obnovy závlahových zařízení (detailů – postřikovačů, zavlažovačů) včetně příslušenství; pořízení a obnovu komplexních mobilních závlahových zařízení; pořízení a obnovu trubních či otevřených rozvodů, pořízení a obnovu čerpacích stanic, odběrných zařízení a dalších stacionárních prvků závlahových soustav; výstavbu závlahových vodních nádrží; pořízení a obnovu optimalizačních prvků závlahových soustav.

Jak ale MZe ve zmiňované publikaci upozorňuje, problémy lze očekávat se následným financováním provozu, oprav a údržby závlah po realizaci investice, pořízené s dotační podporou. Tyto činnosti by měly být „samofiancovatelné“ z plateb zemědělců využívajících závlahy. Tím by ovšem bylo třeba vyřešit stejný problém, který byl hlavní příčinou nezájmu zemědělců o závlahy po jejich privatizaci – zemědělci totiž považují úhradu nákladů na provoz za nepřiměřenou a nežádoucí a očekávají tak další dotační titul na pokrytí těchto nákladů (zejména úhradu energie a údržby). Provozní dotace by se ovšem dostala do rozporu s unijním právem EU, neboť se nepřipouští zvýhodnění určitých subjektů a jejich produktů veřejnou podporou.

Podle MZe by přitom měli zemědělci při budování závlah počítat především se zdroji z povrchové vody. „V řadě případů jsou očekávány od budoucích žadatelů prostředky na odběry podzemních vod, což není v souladu s předpokladem vodohospodářské politiky, aby podzemní zdroje vody byly přednostně chráněny a využívány především pro vodárenské účely. Z toho důvodu vycházíme ve vztahu k závlahám výhradně z kvantifikace a hodnocení disponibility povrchových zdrojů vod. Shromážděné požadavky budou sloužit státním podnikům Povodí ke zpracování bilance dostupných zdrojů povrchových vod k pokrytí těchto očekávání,“ uvádí se v publikaci. Jak přitom vyplývá z údajů Povodí, v současné době nedosahuje využívání povolených odběrů pro závlahy ani 50 procent.

Z posledního statistického šetření v roce 2010 vyplynulo, že v ČR existuje zhruba 32 200 hektarů zavlažovatelných ploch, z toho se asi 20 000 hektarů skutečně zavlažuje. Ve srovnání s r. 1993, kdy bylo v ČR celkem 154 224 hektarů zavlažovatelných ploch, došlo tedy k dramatickému poklesu, jehož příčinou byla zejména privatizace zavlažovacích systémů, které následně hospodařící zemědělci přestali z ekonomických důvodů využívat.

Naše voda podle publikace Sucho – vážná hrozba pro Českou republiku, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (kapková závlaha)

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Voda a naše peněženka