Co musí obsahovat krajské plány odpadového hospodářství

23. června 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

třídění odpad druhy - IMG_8124

Vláda loni před Vánoci schválila Plán odpadového hospodářství České republiky (POH ČR). Jak přitom připomíná Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH), jedná se o strategický dokument, který bude určovat podobu odpadového hospodářství ČR po dobu příštích deseti let.

POH ČR slouží jako výchozí dokument pro krajské plány odpadového hospodářství, které musejí jednotlivé kraje vytvořit a schválit do 18 měsíců od začátku platnosti POH ČR. Ministerstvo životního prostředí dalo ve snaze uspíšit proces jejich tvorby a schvalování k dispozici 14 milionů korun, které poslouží k pokrytí nákladů krajů v případě, že odevzdají své plány do 12 měsíců. Některé kraje se však ohrazují vůči zrychlenému zpracování POH krajů, jež je v rozporu s požadavkem na jeho kvalitní zpracování, které si spolu se schvalovacím procesem žádá zákonem definovaný čas.

Cílem aktuálního POH ČR je dle MŽP omezení skládkování, zvýšení recyklace a podpora energetického využití směsného komunálního odpadu. Nevládní organizace POH kritizují s argumentem, že je napsaný pro podporu spaloven. Obce jako původci odpadů mají za úkol zajistit separování papíru, skla a plastů a nově také biologicky rozložitelného odpadu a kovů. Do plánu byl poprvé zahrnut také program předcházení vzniku odpadů. V krajských POH může být pro obce rizikové nastavení strategie tzv. centralizace řízení toků odpadů, která je úzce spojená s výstavbou nákladných velkokapacitních zařízení a s budoucím závazkem obcí dodávat do těchto zařízení dlouhodobě své odpady. Obcím hrozí zcela reálné riziko, že v budoucnu nebudou moci ovlivnit to, kam jejich odpady směřují a tudíž ani cenu, kterou budou za tyto služby platit. Obdobná situace již nastala např. v Německu. Obce ve svazku RAVON, vytvořeném uměle za účelem vzniku velkokapacitní spalovny, dnes citelně doplácejí na smlouvy uzavřené na dlouhodobé dodávky odpadů do tohoto zařízení. Doplácet na tyto nevýhodné smlouvy budou obce až do roku 2028 (více viz zde; a zde). Do té doby prakticky nemohou vysoutěžit jiného dodavatele služeb odpadového hospodářství.

Riziko podobného vývoje jako v uvedeném příkladu se naštěstí netýká všech krajů. Velká část krajů  nestaví své POH na jednom velkokapacitním zařízení, ale chce i v novém POH zachovat obcím dosavadní možnost volby, s využitím širokého spektra zařízení a technologií, kde by mohly být jejich odpady využívány. Obce tak nebudou nuceny jedna druhé doplácet za odpady, což je typické specifikum fungování podobných svazků a budou moci kdykoli své služby přesoutěžit v tržních podmínkách. Trh s odpady a zpracovatelské technologie se rychle vyvíjejí a je tak logické, že uvázat se na dlouhou dobu do specifických velkokapacitních a navíc velmi nákladných řešení není smysluplné (viz také závěr bodu 21 stanoviska Výboru PVE Evropského parlamentu). Rok 2015 je pro obce klíčový, aby se rozhodly, kterou cestou se chtějí vydat. Krajská POH jistě ledasco napoví.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz) s odkazem na článek ve společné příloze časopisů Moderní obec a Odpady č. 6/2015, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Voda a naše peněženka