Modely pro výpočet biomasy smrku mohou posloužit i lesním hospodářům

25. září 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

VÚLHM - kvantifikace biomasy

Všestranné uplatnění nejen v lesnické praxi najde nová metodika pro určování množství nadzemní biomasy smrku ztepilého. Upozornila na to dnes Marta Čížková z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Modely výpočtů budou totiž přímo využity v rámci Národní inventarizace lesů ČR (NIL) při kalkulaci množství biomasy a při stanovení množství uhlíku vázaného v biomase lesních porostů pro účely tzv. emisních inventur. Odvozené modely jsou primárně určeny pro výpočet biomasy pro velké územní celky (území republiky, kraje, přírodní lesní oblasti), samozřejmě jsou však využitelné i v běžné lesnické praxi. Autory jsou odborníci z Útvaru ekologie lesa VÚLHM. Cílem jimi vytvořené metodiky je podat praktický návod na empirické stanovení nadzemní biomasy smrku ztepilého a poskytnout praxi relevantní modely pro kvantifikaci nadzemní biomasy smrku na území České republiky.

„Empirické stanovení nadzemní biomasy je časově i technicky náročná procedura, ovšem pouze takto získaná data se mohou stát základem pro odvození spolehlivého lokálního alometrického modelu. Kompilací dat z většího počtu lokálních studií lze pak získat datový soubor, na němž je možné parametrizovat alometrické vztahy s platností pro větší územní celky,“ vysvětlují autoři Monika Vejpustková, Tomáš Čihák a Vít Šrámek. V posledních letech VÚLHM pracoval na několika projektech, jejichž součástí byla i kvantifikace biomasy smrku ztepilého. Data získaná v těchto projektech byla doplněna o data z dalších studií provedených na území České republiky, čímž vznikl soubor 177 vzorníků pocházejících z 25 porostů z celé ČR. Takto rozsáhlý datový soubor umožnil parametrizaci národních alometrických rovnic pro výpočet nadzemní biomasy smrku ztepilého.

Místa pro odběr vzorníků za účelem kvantifikace biomasy by měla co nejlépe reprezentovat stanovištní podmínky smrkových porostů dané lokality, respektive oblasti. Výchozím materiálem pro výběr lokality mohou být oblastní plány rozvoje lesů, kde lze pro danou oblast zjistit zastoupení dřevin a plošný podíl souborů lesních typů, pro upřesnění je možné využít informace z lesních hospodářských plánů. Pro kvantifikaci biomasy je nutné vybírat smrkové porosty minimálně ve třech věkových kategoriích: mladé porosty (do 40 let věku), středně staré porosty (40–80 let) a staré porosty (nad 80 let věku). Pro vybrané porosty se stanoví základní taxační charakteristiky, kterými jsou střední výčetní tloušťka, střední výška, výčetní základna a zásoba porostu. Vybrané vzorníky (zpravidla 3–5 stromů) by měly reprezentovat tloušťkové stupně zastoupené s nejvyšší četností. Vzorníky se vybírají pokud možno s průběžným kmenem, bez mechanického poškození a deformací. Před pokácením se u vzorníků znovu přesně změří jejich výčetní tloušťka, výška a výška nasazení koruny. Na kmeni je žádoucí viditelně vyznačit výčetní výšku. Vlastní odběr se provádí v době vegetačního klidu.

„Pro porosty smrku na běžných stanovištích, obhospodařované klasickými postupy, dávají modely spolehlivý odhad biomasy i v lokálním měřítku a mohou tak posloužit každému lesnímu hospodáři. Výhodou je, že modely pracují s rutinně zjišťovanými taxačními charakteristikami. Pro stromy rostoucí na extrémních stanovištích či stromy rostoucí jako solitéry je však nutné počítat s nižší přesností odhadu. Odvozené modely též nejsou vhodné pro kalkulaci biomasy smrkových porostů ve stádiu kultur a tyčkovin, které ještě nedosáhly výčetní výšky, resp. jejich výčetní tloušťka je menší než 7 cm,“ uvádějí autoři.

Aplikací odvozených modelů na data NIL bude možné zpřesnit odhad množství biomasy a alokovaného uhlíku ve smrkových porostech na území ČR. Rovnice umožňují kvantifikovat jak biomasu kmene, tak biomasu těžebních zbytků. Přesnější znalost zásob smrkových porostů umožní lepší ekonomické plánování těžeb a výchovných zásahů. Významná je také pro znalost odnosu živin z lesních ekosystémů při energetickém využití těžebních zbytků a pro plánování revitalizačních opatření půd jako jsou biologické či chemické meliorace.

Výstupy NIL jsou základním podkladem pro státní lesnickou politiku a ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni státní správy. Spolehlivá kvantifikace biomasy v celostátním měřítku je též požadována pro účely tzv. emisních inventur, což umožňuje České republice dostát mezinárodním závazkům vyplývajícím z Kjótského protokolu.

Metodika Kvantifikace nadzemní biomasy smrku ztepilého je volně ke stažení na stránkách VÚLHM: http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_3_Biomasa_smrku_2017.pdf

Zdroj a foto: VÚLHM

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy