Ministr zemědělství Ivan Fuksa navštívil slavnosti chmele v Žatci

Aktualizováno 2. září 2011 | Rubrika: Nápoje a voda v potravinách , Podnikání s vodou a zákony

IMAG0252

Dočesná v Žatci, původně oslava dočesání posledních chmelových štoků, má už dlouholetou tradici. Letošní 54. ročník navštívil také ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Dočesná se podle mluvčí ministerstva zemědělství Terezy Dvořáčkové stala v průběhu let místem setkání odborníků i laických ctitelů pěnivého moku a prostorem, kde můžou pivovary prezentovat své novinky. Do degustační soutěže letos pivovary přihlásily bezmála dvě stě vzorků. Ochutnávky se účastnila laická veřejnost i odborníci z pivovarů. Jde o jednu z největších hodnotících akcí v České republice, protože do soutěže se zapojilo asi 120 degustátorů.

„Žatecká Dočesná se může pochlubit více než padesátiletou tradicí. Přitom je to zároveň akce moderní, která představuje návštěvníkům nová piva tradičních značek i leckdy unikátní produkci malých, před nedávnem založených, pivovarů,“ uvedl ministr Fuksa.

Ten navštívil i Chmelařský institut, jehož zaměstnanci se zabývají šlechtěním chmele, výzkumem, novými metodami obdělávání chmelnic a zpracování chmele. Výzkum se zaměřuje na kvalitativní parametry českého chmele a jeho využití v pivovarnictví. S letošní úrodou a průběhem sklizně se ministr seznámil na polích hospodářství Stekník, které se zaměřuje na pěstování českých odrůd chmele pro komerční i výzkumné účely.

České chmelařství neodmyslitelně patří k českému zemědělství a nadále je v zájmu ČR tuto tradici udržet. Česká republika patří mezi největší producenty jemného aromatického chmele na světě, v rámci EU je druhým největším producentem chmele za Německem. Přes 80 procent produkce chmele je exportováno, hodnota vyvezeného chmele dosahuje 800 milionů korun.

Chmel se v ČR pěstuje ve třech chmelařských oblastech – Žatecko, Úštěcko a Tršicko. Největší oblastí je Žatecká chmelařská oblast. Hlavní pěstovanou odrůdou je Žatecký poloraný červeňák (více než 87 procent celkové plochy), který je nejkvalitnější jemně aromatickou odrůdou na světě.

„Celkem bylo v roce 2010 chmelařům vyplaceno 82,5 miilionů korun v přímých platbách, národních doplňkových platbách, a v dotačních programech na vybudování kapkových závlah a na certifikovanou sadbu. V porovnání s rokem 2009 je to o 6,5 milionu korun více,“ uvedla Dvořáčková. Další desítky milionů korun pěstitelé chmele čerpají na projekty modernizace podniků, kam patří mimo jiné i výstavba chmelových konstrukcí, nebo na investice do techniky a technologie pro rostlinnou výrobu a investice do zemědělských staveb pro rostlinnou výrobu.

Naše voda

Související rubriky: Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony