Ministerstvo životního prostředí zřejmě plánuje zdražení vody

14. ledna 2014 | Rubrika: Komentář týdne , Podnikání s vodou a zákony

Nádrž umìlé infiltrace,B031/93

Pokud má našinec dešifrovat poselství obsažené ve „Zprávě o stavu vodního hospodářství v roce 2012“ (takzvaná „Modrá zpráva“) týkající se pasáže o výběru poplatků za podzemní vody, musí logicky učinit jediný závěr: Uvedená pasáž je přípravou na zdražení podzemních vod.

Zmiňovaná Modrá zpráva spatřila světlo světa na konci loňského roku (tyto dokumenty, stejně jako například „Zprávy o stavu zemědělství“ jsou publikovány s ročním zpožděním, aby do nich bylo možné zahrnout všechna dopočtená statistická data). Přestože je přitom gestorem Modré zprávy ministerstvo zemědělství, vytvářejí některé pasáže také organizace v působnosti ministerstva životního prostředí – například Státní fond životního prostředí – SFŽP. Ten přitom do vodohospodářského dokumentu zasadil emotivně laděné a především neobjektivní údaje týkající se zmíněného odběru podzemních vod. Ty konstatují, že v roce 2012 „byl splněn příjem z tohoto poplatku na 159 % ročních plánovaných příjmů. Celková rozpočtovaná hodnota příjmu tak byla překročena o 138,6 milionu korun. Výrazný vliv na zvýšený odběr podzemních vod a tím i překročení plánovaných hodnot výběru poplatku má zejména zřejmý a ničím neopodstatněný nepoměr mezi sazbou poplatku podzemní a cenou povrchové vody, přičemž cena povrchové vody je nelogicky cca 3 krát vyšší než vybíraný poplatek za odběry vody podzemní. Takto dochází zejména ze strany zahraničních vlastníků vodárenských subjektů k drancování zdrojů podzemní vody ČR a její využívání k činnostem, pro které by zcela dostačovalo i využívání povrchové vody (např. průmyslové čištění písku apod.). Rovněž sazba poplatku za odběr podzemní vody již dávno nevystihuje její skutečnou hodnotu a na rozdíl od cen vodného a stočného účtovaného vodárenskými společnostmi podnikatelským subjektům i domácnostem, nedošlo za posledních cca 10 let k její úpravě“.

K uvedené pasáži lze konstatovat, že v ČR se pitná voda vyrábí zhruba z 50 procent z povrchových a z 50 procent podzemních vod, a pokud by se snížil odběr podzemních vod, bylo by nemálo obyvatel ČR bez pitné vody. Pakliže se podle SFŽP odběr podzemních vod překračuje, zdá se, že je využívání „plánovaných“ zdrojů pitné vody nastaveno chybně. Další problém je, že vlastníky vodovodních a kanalizačních trubek – ošklivě řečeno „vodohospodářské infrastruktury“, jsou obce a města, takže pokud někdo něco drancuje, jsou to naše české, moravské a slezské obce, ne zahraniční vlastníci – zahraniční subjekty jsou v drtivé většině provozovatelé oněch trubek.

To ale podle všeho není zásadní sdělení této pasáže Modré zprávy. To podstatné se skrývá ve formulaci, podle které je „cena povrchové vody nelogicky 3 krát vyšší než vybíraný poplatek za odběr vody podzemní“. Jinými slovy – cenu podzemní vody je třeba podle SFŽP zdražit.  Pro nezasvěcené je vhodné dodat, že zatímco poplatky za odběr povrchových vod jsou ve většině příjmem státních podniků Povodí, a potažmo ministerstva zemědělství, které je jejich zakladatelem a vlastníkem, poplatky za odběr podzemních vod jsou příjmem ministerstva životního prostředí. Napohled nenápadná pasáž v Modré zprávě je tak fakticky přípravou pro zdražení vody zhruba pro polovinu obyvatel ČR, přičemž z uvedeného zdražení bude profitovat ministerstvo životního prostředí, a nepřímo tak sám SFŽP, který do gesce tohoto ministerstva spadá. Takto správně je třeba číst popisovanou pasáž ve „Zprávě o stavu vodního hospodářství za rok 2012“.

Naše voda – Petr Havel, foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Komentář týdne, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace