Ministerstvo financí: Tvorbu cen vody pravidelně kontrolujeme

14. srpna 2012 | Rubrika: Statistiky a kauzy , Voda a naše peněženka

hodně vody

Regulace cen vody, kontroly ministerstva financí nebo možnost zřídit nového regulátora v oboru vodárenství byla mimo jiné tématem rozhovoru serveru vodárenství.cz s náměstkem ministra financí Tomášem Zídkem.

Můžete ve stručnosti popsat, jaké požadavky musí vodárenské společnosti splnit při tvorbě cen vody?

Vodárenství v ČR je typické tím, že zde existuje značné množství prodávajících (poskytovatelů služeb) různých vlastnických forem a s různým organizačním uspořádáním na řadě lokálních trhů. Věcné usměrňování cen spočívá ve stanovení závazných pravidel pro kalkulaci a sjednávání cen, na jejichž základě si prodávající sami ceny vykalkulují a sjednávají s kupujícími. Tato tržně konformní regulace vychází ze stanoveného seznamu možných uznatelných nákladových položek a předepsaného způsobu výpočtu přiměřeného zisku, tj. na základě objemu investovaného kapitálu. Tento způsob regulace současně nebrání ve vyjednávání o cenách obcemi, které mají ke spotřebiteli nejblíže a prakticky jej zastupují, což považuji za důležitý prvek naší regulace. Sjednávání ceny je neopominutelným znakem tržní ekonomiky. Navíc povinností každého prodávajícího je zveřejnit úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů, tedy podle kalkulace ceny prokazující dodržení regulace cen, a to ve stanovené struktuře. Tento prvek veřejné kontroly je velmi významný. Opakuji, že základním principem je universálnost, že pravidla věcného usměrňování prostě platí nejen pro velké vodohospodářské společnosti, ale i pro malé obce.

Co je možné započítat mezi tzv. oprávněné náklady? Je možné zahrnout do kalkulace např. luxusní vůz pro pana ředitele?

U oprávněného nákladu je třeba prokázat nezbytnost jeho vynaložení, příčinnou souvislost s reprodukcí regulovaného zboží, dlouhodobost a obvyklost vynakládání a v neposlední řadě i přiměřenost výše ve srovnání s jinými obdobnými ekonomickými subjekty. Ne každý skutečně vynaložený náklad je ekonomicky oprávněným nákladem podle pravidel cenové regulace a ne každá výše nákladu, i když nákladu věcněoprávněného, je ekonomicky oprávněná. Čili na konkrétní dotaz odpovídám: za ekonomicky oprávněný náklad by se určitě nepovažovaly odpisy např. vozu Bugatti Veyron generálního ředitele, ale ředitel středně velké vodárenské společnosti může pro služební účely používat např. Octavii.
Od příštího roku údajně dochází k výraznému zpřesnění a zpřísnění tvorby zisku u vodárenských společností. Jak se jeho výše stanovuje? Je variabilní, nebo fixní pro všechny společnosti?

Ano, od příštího roku skutečně vstoupí v účinnost nové regulační pravidlo zaměřené na způsob výpočtu přiměřeného zisku zajišťujícího přiměřenou návratnost použitého kapitálu. Jsou nastavena zásadní pravidla v souladu s doporučovanou evropskou praxí, tedy odvození přiměřeného zisku z velikosti objemu investovaného kapitálu. Přitom samozřejmě platí, že do objemu kapitálu jsou zahrnována jen aktiva skutečně nezbytná a skutečně využívaná pro dodání regulovaných služeb, tedy dodávku a odvádění vody. Školicí a rekreační zařízení sem skutečně nepatří. Tato metodika pro stanovení přiměřeného zisku z použitého kapitálu, a považuji to za její významný prvek, je aplikovatelná bez ohledu na provozovatelský model, nezáleží tedy na tom, jestli si obec provozuje vodárenskou síť sama, nebo ji provozuje smluvní provozní společnost. Jsem přesvědčen, že není možné nastavovat jiné podmínky v regulaci cen pro různé provozovatelské modely, tímto bychom pouze motivovali regulované subjekty, aby usilovaly o změny provozovatelského modelu v ten aktuálně nejvýhodnější. Toto by byl nepřípustný stav, byť odpovídající přístupu, kterého jsme často svědky.
Jakým způsobem provádí MF ČR kontrolu cen vody?

Provádění cenových kontrol vody dodané a odvedené je zajištěno prostřednictvím osmi finančních ředitelství v regionech. Na každém finančním ředitelství je oddělení cenové kontroly o 5–8 pracovnících, které provádí nejnáročnější cenové kontroly, mezi nimiž cenová kontrola vody dodané a odvedené představuje podstatnou část. Cenovou kontrolu vody dodané a odvedené mají pravomoc provádět také krajské úřady a obce, ale ty této pravomoci zatím v podstatě nevyužívají. Cenové kontroly vody dodané a odvedené jsou zahajovány trojím způsobem, a to jednak na základě plánu cenové kontroly, který je sestavován MF pro jednotlivé roky, dále na základě vlastní iniciativy finančních ředitelství, a konečně na základě stížností. Co se týče stížností, uvedu příklad. V roce 2011 bylo prošetřováno finančnímiředitelstvími celkem 23 stížností, z toho bylo však 17 neoprávněných.
Kolik kontrolních šetření bylo za minulý rok provedeno? V kolika případech jste zjistili závažné pochybení?

Kontrola věcně usměrňovaných cen vody dodané a vody odvedené byla v roce 2011 provedena u 57 subjektů. Z tohoto počtu bylo zjištěno porušení cenových předpisů a uložena pokuta ve 29 případech.
Jak detailní kontroly cen vody jsou?

Cenové kontroly jsou velmi detailní. Byly orientovány zejména na posouzení, zda do ceny jsou zahrnovány pouze oprávněné náklady a přiměřený zisk. Pokud jde o oprávněné náklady, ověřuje se jejich soulad s ustanoveními v cenovém předpisu tak, jak jsem uvedl dříve. Při posouzení výše nákladů se vychází z dokladů vedených kontrolovanou osobou podle zvláštních právních předpisů, např. z účetní evidence kontrolované osoby, z její operativně-technické evidence, případně z dalších vyžádaných informací od kontrolované osoby, ale i odběratelů a spotřebitelů. Výjimkou není ani spolupráce s daňovou správou. Čili zjednodušeně řečeno, kontrola si vyžádá sestavenou cenovou kalkulaci pro příslušný rok a ověřuje správnost a odůvodněnost naplnění jednotlivých kalkulačních položek s údaji podle účetní evidence. Přitom provádí benchmarking nákladů a způsobu zajištění procesů a činností se srovnatelnými subjekty. Ověřují se také údaje podle strategických rozhodnutí obchodních společností o investicích, plánech obnovy a rozvoje, rozdělení zisku atd. Je to vysoce profesně náročná činnost vyžadující si nemalý čas.
Jaké sankce je možné při zjištění nedostatků uložit?

V případech, kdy lze vyčíslit výši nepřiměřeného majetkového prospěchu, čili bezdůvodné obohacení, lze uložit pokutu ve výši jedno až pětinásobku tohoto prospěchu zjištěného za kontrolované období, nejvýše za dobu posledních 3 let, nebo do 1 000 000 Kč, je-li vyčíslená výše nepřiměřeného majetkového prospěchu nižší než 1 000 000 Kč. V případech, kdy výši nepřiměřeného majetkového prospěchu zjistit nelze, lze za porušení cenových předpisů při sjednávání cen vody dodané a odvedené uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
Je dle Vašeho názoru kontrola cen vody v ČR dostatečná?

Kontrolní orgány finančních ředitelství mohou zajistit cenové kontroly u rozhodujících hráčů (10 až 15 společností) ve vodárenském odvětví v poměrně krátkých a opakujících se intervalech. Musíme si ale uvědomit, což bývá často opomíjeno, že na českém vodárenském trhu funguje obrovské množství vlastníků a provozovatelů, to znamená cca 5000 vlastníků a 2200 provozovatelů. V tomto smyslu limitovaný počet cenových kontrolních pracovníků na finančních ředitelstvích, kterých je okolo 55, což je zhruba o 20 méně než před deseti lety, nemůže být všude, a bude zapotřebí ve větší míře zapojit potenciál kontrolních pracovníků krajských a obecních úřadů, zejména větších měst, do kontrolní činnosti v tomto odvětví. To samozřejmě předpokládá jejich odbornou přípravu a zejména stimulaci. Zde je tedy velký úkol před námi.
Jaký je názor MF ČR na možnosti zřízení nezávislého regulátora?

Zde je třeba vidět problém ve dvou rovinách. Tou první je mediálně rozehraná představa nutnosti nového regulačního úřadu, abychom v budoucím programovém období získali evropské dotace. V červenci se uskutečnilo jednání u tzv. kulatého stolu, kde ze strany zástupců EK bylo jednoznačně deklarováno, že otázka budoucích dotací není svázána se zřízením nového regulačního úřadu a že EK nevyžaduje nezbytně vytváření nového orgánu. K tomu musím podotknout, že v období úsporných rozpočtových opatření není prostor pro rozšiřování státní správy, a to ani formou rozšiřování kompetencí stávajících regulačních orgánů.V případě mediálně často zmiňovaného ERÚ je třeba si připomenout, že tento orgán měl při vzniku před deseti lety rozpočet 96 mil. Kč, a dnes je to 198 mil. Kč. Některými poradenskými firmami preferovaný model britského regulačního úřadu spotřebuje ročně v přepočtu 500 mil. Kč plus odborné expertní služby při regulaci zhruba 30 firem. Jaké by byly požadavky na dohled nad zmiňovanými několika tisíci vodárenských subjektů, to si asi každý dokáže představit. Dnes konstatujeme a jsme naprosto přesvědčeni, že ministerstvem financí uplatňovaná cenová regulace je dostatečná a vhodně přizpůsobena na naše specifické podmínky. Musíme si uvědomit, že komplexní regulace tohoto odvětví je postavena nejen na cenové regulaci a její kontrole prováděné (záměrně) z úrovně nezávislého průřezového rezortu, ale že technologickým pilířem vodárenství je především odvětvové ministerstvo zemědělství. Druhou úrovní problému je upozornění na potřebu vyššího stupně koordinace zúčastněných resortů,zastřešení základních postupů, zdůraznění nástrojů ke zvyšování kvality dodávek a efektivnosti fungování infrastrukturních sítí, zvyšování odbornosti zástupcůměst a obcí ve vodárenských společnostech apod. To je společný úkol pro kooperující ministerstva, aby společně hledala instrumentárium nástrojů, jak tyto oblasti zlepšovat. Závěrem je třeba zdůraznit, že regulace musí být stabilní, předvídatelná a uplatnitelná napříč trhem, přičemž by měla být uplatněna v maximálně limitovaném rozsahu. Sebelepší regulace nedokáže plně nahradit tržní realitu. Žádný systém regulace či zásahy regulátora nemohou v plném rozsahu nahradit fungující tržní prostředí, a nedokážou to ani ceny vypočtené normativy v excelovské tabulce. Stěžejním úkolem regulátora by mělo být vytvořit a uplatňovat nákladově efektivní regulaci, která odůvodňuje svoji vlastní existenci tím, že přináší benefity chráněným subjektům – spotřebitelům.

Zdroj: www.vodarenstvi.cz

 

Související rubriky: Statistiky a kauzy, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace